Kostel sv. Jiljí, opata v Bezdězu Původní stavba v románském stylu vznikla nejspíše koncem 12. století, avšak poprvé je připomínán v roce 1293 (tehdy byl plebánem Albert), kdy byly od něj odděleny dosavadní filiálky v Kuřívodech, Krupé a Chlumu (viz https://farnostbela.webnode.cz/kostely/bezdez-kostel-sv-jilji/), za což kostel obdržel od krále Václava II. obdržel dvůr Zbiny (Ludwigsdorf), což potvrdil král Jan Lucemburský roku 1336 (tehdejším plebánem byl Habard) a učinil bezdězského plebána zároveň písařem královské berně na Litoměřicku a Boleslavsku. Podle popisu pražské diecéze z let 1344-1350 náležel pod kamenecký dekanát a boleslavský archidiakonát a zdejší plebán byl nejbohatším v celém širém okolí, protože odváděl 2 kopy grošů českých, přitom třeba ze Mšena bylo odváděno pouhých 30 grošů. Roku 1366 císař Karel IV. odevzdal hradní kapli sv. Michala a kostel sv. Jiljí pražským augustiniánům (někde se uvádí, že se tak… Původní stavba v románském stylu vznikla nejspíše koncem 12. století, avšak poprvé je připomínán v roce 1293 (tehdy byl plebánem Albert), kdy byly od něj odděleny dosavadní filiálky v Kuřívodech, Krupé a Chlumu (viz https://farnostbela.webnode.cz/kostely/bezdez-kostel-sv-jilji/), za což kostel obdržel od krále Václava II. obdržel dvůr Zbiny (Ludwigsdorf), což potvrdil král Jan Lucemburský roku 1336 (tehdejším plebánem byl Habard) a učinil bezdězského plebána zároveň písařem královské berně na Litoměřicku a Boleslavsku. Podle popisu pražské diecéze z let 1344-1350 náležel pod kamenecký dekanát a boleslavský archidiakonát a zdejší plebán byl nejbohatším v celém širém okolí, protože odváděl 2 kopy grošů českých, přitom třeba ze Mšena bylo odváděno pouhých 30 grošů. Roku 1366 císař Karel IV. odevzdal hradní kapli sv. Michala a kostel sv. Jiljí pražským augustiniánům (někde se uvádí, že se tak…