O úpické šibenici Podle lidové tradice požívala Úpice, jakožto jediné městečko na vízmburském panství, mnohá obdarování a výsad. Mezi tyto privilegia mělo náležet i právo hrdelní, o němž Josef Myslimír Ludvík napsal ve svém rukopise „Staré památky Náchodska“ z roku 1848 toto: „Za dávna požívalo městečko Úpice prý mnohých výsad a obdarování, jakož i právo o čtyrech sloupech, z nichž dva městu Vratislavě zaprodali. Úpičtí se dodnes honosí, že jich předkové měli právo popravní a šibenici o čtyrech sloupech. Důkaz toho nemají, leč v knize jich gruntovní činí se r. 1582 zmínka o poli u stráně šibeničné. Šibenice stávala nad obecním lesem Milešovkou, jak se tam potud říká.“Název polohy „Šibenice“ se již dávno nepoužívá, zanikl v rámci staletí, ale z různých zdrojů je odvozováno, že šibenice musela stávat opodál města na vršku. Toto popraviště mělo být jižně od Úpice na kopci, po jehož svahu vede cesta z města do Maršova u Úpice a Libňatova a zastavovala se zde všechna procesí,… Podle lidové tradice požívala Úpice, jakožto jediné městečko na vízmburském panství, mnohá obdarování a výsad. Mezi tyto privilegia mělo náležet i právo hrdelní, o němž Josef Myslimír Ludvík napsal ve svém rukopise „Staré památky Náchodska“ z roku 1848 toto: „Za dávna požívalo městečko Úpice prý mnohých výsad a obdarování, jakož i právo o čtyrech sloupech, z nichž dva městu Vratislavě zaprodali. Úpičtí se dodnes honosí, že jich předkové měli právo popravní a šibenici o čtyrech sloupech. Důkaz toho nemají, leč v knize jich gruntovní činí se r. 1582 zmínka o poli u stráně šibeničné. Šibenice stávala nad obecním lesem Milešovkou, jak se tam potud říká.“Název polohy „Šibenice“ se již dávno nepoužívá, zanikl v rámci staletí, ale z různých zdrojů je odvozováno, že šibenice musela stávat opodál města na vršku. Toto popraviště mělo být jižně od Úpice na kopci, po jehož svahu vede cesta z města do Maršova u Úpice a Libňatova a zastavovala se zde všechna procesí,…