Poprvé směr Bulharsko, část 4. (poslední dny v Obzoru, bouřící moře a cesta domů) Závěrečná část bulharského cestopisu bude také dílem nejkratším. Výraz poslední dny v titulku článku je sice nutno brát s nadhledem, protože nás čekala ještě téměř polovina dovolené, ale mělo se již jednat o dny poklidné, které většinou vyhovují především manželkám a „akční hrdinové“ v nich trpí. Odpočinuly si i oba fotoaparáty; o to větší nároky však byly kladeny na naše peněženky a zažívací ústrojí. Konečně jsem také stihl celý východ slunce a čekala mě i návštěva památky vojenské, pocházející z období II. světové války. A opět mě fascinovaly některé hodně postarší krasavice, protože když jsem se řádně připravil na fotografování prvních raních krůčků naší hvězdy, hned zahájily před mým fotoaparátem různé protahovací cviky. A to ve chvíli, kdy okolní pláž byla zcela prázdná. Věřte mi, nebyl to hezký pohled. Bohužel ani ptáci se v letu neumístili před sluneční kotouč tak, jak jsem potřeboval. A to jsem je občas i popoháněl … Dobrodružná už byla snad jen pondělní… Závěrečná část bulharského cestopisu bude také dílem nejkratším. Výraz poslední dny v titulku článku je sice nutno brát s nadhledem, protože nás čekala ještě téměř polovina dovolené, ale mělo se již jednat o dny poklidné, které většinou vyhovují především manželkám a „akční hrdinové“ v nich trpí. Odpočinuly si i oba fotoaparáty; o to větší nároky však byly kladeny na naše peněženky a zažívací ústrojí. Konečně jsem také stihl celý východ slunce a čekala mě i návštěva památky vojenské, pocházející z období II. světové války. A opět mě fascinovaly některé hodně postarší krasavice, protože když jsem se řádně připravil na fotografování prvních raních krůčků naší hvězdy, hned zahájily před mým fotoaparátem různé protahovací cviky. A to ve chvíli, kdy okolní pláž byla zcela prázdná. Věřte mi, nebyl to hezký pohled. Bohužel ani ptáci se v letu neumístili před sluneční kotouč tak, jak jsem potřeboval. A to jsem je občas i popoháněl … Dobrodružná už byla snad jen pondělní…