Toulání okolo Čertových skal Na poslední loňský říjnový den jsem si naplánoval pocourání kolem skalních útvarů v okolí Lidečka a velmi dobře jsem učinil. Průběh prosluněného pátku byl totiž již od brzkého jitra dirigován taktovkou pozdního „Podzimku“ a nabídl svět ještě plný barev a vůní pozvolna odcházejícího (a pro mne nejhezčího) ročního období. Přesun do místa startu proveden ze Zlína busem a krátce před půl desátou výstup u cedule „Lidečko, zastávka.“ Odtud již po svých tunelem pod tratí a krátkým stoupáním za poslední stavení a zahradu místní zástavby. Za nimi se z křižovatky polních cest otvíral první výhled na největší atraktivitu Lidečka – na unikátní hradbu Čertových skal, lemující naproti železniční trati nad říčkou Senicí a hlavní silnicí úpatí mohutného masívu vrchu Kopce (699 m). Nutno dodat, že tento výhled je dnes již poněkud přerostlý stromy a daleko hezčí se otvírá výš z pastviny, kudy k nedalekému lesu stoupá polní cesta. Ještě před přestěhováním do Zlína jsem se touto lokalitou rád toulával a… Na poslední loňský říjnový den jsem si naplánoval pocourání kolem skalních útvarů v okolí Lidečka a velmi dobře jsem učinil. Průběh prosluněného pátku byl totiž již od brzkého jitra dirigován taktovkou pozdního „Podzimku“ a nabídl svět ještě plný barev a vůní pozvolna odcházejícího (a pro mne nejhezčího) ročního období. Přesun do místa startu proveden ze Zlína busem a krátce před půl desátou výstup u cedule „Lidečko, zastávka.“ Odtud již po svých tunelem pod tratí a krátkým stoupáním za poslední stavení a zahradu místní zástavby. Za nimi se z křižovatky polních cest otvíral první výhled na největší atraktivitu Lidečka – na unikátní hradbu Čertových skal, lemující naproti železniční trati nad říčkou Senicí a hlavní silnicí úpatí mohutného masívu vrchu Kopce (699 m). Nutno dodat, že tento výhled je dnes již poněkud přerostlý stromy a daleko hezčí se otvírá výš z pastviny, kudy k nedalekému lesu stoupá polní cesta. Ještě před přestěhováním do Zlína jsem se touto lokalitou rád toulával a…