Železniční stanice Hrob Zdejší železniční trať byla vybudována společností "Pražsko-duchcovská dráha" (něm. K. k. priv. Prag-Duxer Eisenbahn; od 1. července 1884 provozována státem a od 1. ledna 1886 řízená pražským ředitelstvím státních drah), a to s hlavním cílem, jímž byl export uhlí do sousedního Saska., přičemž 18,51 km dlouhý úsek mezi městy Mostem a Hrobem byl otevřen 15. května 1877 (podle Franze Hantschela 16. května téhož roku) a 18,81 km dlouhý úsek mezi Hrobem a Moldavou 6. prosince 1885 (dobové německé zdroje však píší i o roce 1884). Po prvním zprovoznění však existovalo pouze provizorní nádražíčko čp. 151, nazývané později jako stará stanice, před malým hrobským viaduktem. Současné nádraží čp. 157 v podobě patrového objektu s obdélným půdorysem, se sedlovou střechou a 2 postranními mělkými rizality.bylo uvedeno do provozu až 18. května 1885 (viz https://lit.paramag.eu/nadrazi-hrob/). Jak tehdy vypadala zdejší železniční… Zdejší železniční trať byla vybudována společností "Pražsko-duchcovská dráha" (něm. K. k. priv. Prag-Duxer Eisenbahn; od 1. července 1884 provozována státem a od 1. ledna 1886 řízená pražským ředitelstvím státních drah), a to s hlavním cílem, jímž byl export uhlí do sousedního Saska., přičemž 18,51 km dlouhý úsek mezi městy Mostem a Hrobem byl otevřen 15. května 1877 (podle Franze Hantschela 16. května téhož roku) a 18,81 km dlouhý úsek mezi Hrobem a Moldavou 6. prosince 1885 (dobové německé zdroje však píší i o roce 1884). Po prvním zprovoznění však existovalo pouze provizorní nádražíčko čp. 151, nazývané později jako stará stanice, před malým hrobským viaduktem. Současné nádraží čp. 157 v podobě patrového objektu s obdélným půdorysem, se sedlovou střechou a 2 postranními mělkými rizality.bylo uvedeno do provozu až 18. května 1885 (viz https://lit.paramag.eu/nadrazi-hrob/). Jak tehdy vypadala zdejší železniční…