Památník Tomáše Bati ve Zlíně Památník Tomáše Bati (viz https://pamatnikbata.eu/), otevřený v den prvního výročí jeho tragické smrti 12. července 1933, je nejspíše nejkrásnější stavbou meziválečného Zlína a jeho autor František Lýdie Gahura ve spolupráci s realizátorem v podobě stavební divize Baťových závodů ho pojal jako plně prosklený hranol s trojicí nadzemních podlaží, jehož konstrukci tvoří jednoduché železobetonové sloupy, nesoucí rovnou střechu. Také zde nalezneme pro baťovskou architekturu typické moduly 6,15 x 6,15 m, jež určují jeho plášť na podélných stranách 6x a na bočních stranách 3x, přičemž ocelové výztuže dělí jedno pole modulu vždy na 6 svislých pásů. Jak se říká v knize "Vademecum. Moderní umění v Čechách a na Moravě (1890-1938)": "Funkčnost a úsporný rozpočet, zdůrazňované u jiných staveb, zde přerostly do ideového konceptu, který, řečeno Gahurovými slovy, vyjadřoval "velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus i prostotu" a odpovídal… Památník Tomáše Bati (viz https://pamatnikbata.eu/), otevřený v den prvního výročí jeho tragické smrti 12. července 1933, je nejspíše nejkrásnější stavbou meziválečného Zlína a jeho autor František Lýdie Gahura ve spolupráci s realizátorem v podobě stavební divize Baťových závodů ho pojal jako plně prosklený hranol s trojicí nadzemních podlaží, jehož konstrukci tvoří jednoduché železobetonové sloupy, nesoucí rovnou střechu. Také zde nalezneme pro baťovskou architekturu typické moduly 6,15 x 6,15 m, jež určují jeho plášť na podélných stranách 6x a na bočních stranách 3x, přičemž ocelové výztuže dělí jedno pole modulu vždy na 6 svislých pásů. Jak se říká v knize "Vademecum. Moderní umění v Čechách a na Moravě (1890-1938)": "Funkčnost a úsporný rozpočet, zdůrazňované u jiných staveb, zde přerostly do ideového konceptu, který, řečeno Gahurovými slovy, vyjadřoval "velkorysost, jasnost, vzlet, optimismus i prostotu" a odpovídal…