Pohřbívání mrtvých po válce v roce 1866, při němž málem došlo k popravě máslojedských občanů Po ukončení bitvy na Chlumu se začalo s postupným pohřbíváním padlých. Prusové nenechali nikoho ze zajatců či z místních obyvatel na pokoji a nahnali je, aby se pustili do odklízení mrtvol a jejich pochovávání. V souvislosti s tím docházelo k různým příhodám, většinou ne zrovna radostným, z nichž ta nejhorší se udála v Máslojedech, kde bylo díky neporozumění a neznalosti jazyka málem 9 občanů popraveno. Josef Volf ve svém spisu „Vzpomínky na válku roku 1866 (Zároveň průvodce po bojišti královéhradeckém.) S mapkou a obrázky“ z roku 1927 ji popisuje takto:„Různé příhody poválečné.Bratr Václav byl stále s otcem na bojišti. V poledne a večer přicházel s naplněnými kapsami: kulí do pušek, měděných zápalek rak., nejvíce ale knoflíků všeho druhu, mezi nimiž žluté, zvláště myslivecké a dělostřelecké převládaly. Žlutých růžic z rak. čák a orlů nesl vždy několik. Na našem dvoře byly přeražené pušky, při nichž, zvláště u rakouských, držel zámek u… Po ukončení bitvy na Chlumu se začalo s postupným pohřbíváním padlých. Prusové nenechali nikoho ze zajatců či z místních obyvatel na pokoji a nahnali je, aby se pustili do odklízení mrtvol a jejich pochovávání. V souvislosti s tím docházelo k různým příhodám, většinou ne zrovna radostným, z nichž ta nejhorší se udála v Máslojedech, kde bylo díky neporozumění a neznalosti jazyka málem 9 občanů popraveno. Josef Volf ve svém spisu „Vzpomínky na válku roku 1866 (Zároveň průvodce po bojišti královéhradeckém.) S mapkou a obrázky“ z roku 1927 ji popisuje takto:„Různé příhody poválečné.Bratr Václav byl stále s otcem na bojišti. V poledne a večer přicházel s naplněnými kapsami: kulí do pušek, měděných zápalek rak., nejvíce ale knoflíků všeho druhu, mezi nimiž žluté, zvláště myslivecké a dělostřelecké převládaly. Žlutých růžic z rak. čák a orlů nesl vždy několik. Na našem dvoře byly přeražené pušky, při nichž, zvláště u rakouských, držel zámek u…