Zderaz (Smiřice) V místech dnešní Zderazi, jež měla získat svůj název od osobního jména Zderad, bylo živo již v době kamenné, což dokazuje řada nálezů. Na poli mezi cukrovarem a Zderazským dvorem pod železniční tratí byla roku 1888 odkryta polykulturní osada, kterou prozkoumal konzervátor Ludvík Šnajdr. Nalezl zde zbytky staveb z období neolitu, lužické kultury, slezskoplatěnické kultury a laténské kultury. Nějaké střepiny a kamenné nástroje se odsud dostaly do pardubického muzea. V roce 1893 bylo vyoráno několik kamenných nástrojů a bronzový prsten, což byl původně zbytek plochého náramku. Rovněž na polích, jež patřily k Zderazi, se našly různé bronzové a železné předměty a v písečníku, který byl otevřen v letech 1857-1858 u strážního domku č. 33, byly objeveny úlomky nádob a kamenných nástrojů. Ředitel škol ve Smiřicích Petr P. Skořepa daroval královéhradeckému historickému muzeu zlomenou a nedovrtanou kamennou sekyrku a úlomek jiné, mnohem silnější. Roku 1961 bylo při stavbě… V místech dnešní Zderazi, jež měla získat svůj název od osobního jména Zderad, bylo živo již v době kamenné, což dokazuje řada nálezů. Na poli mezi cukrovarem a Zderazským dvorem pod železniční tratí byla roku 1888 odkryta polykulturní osada, kterou prozkoumal konzervátor Ludvík Šnajdr. Nalezl zde zbytky staveb z období neolitu, lužické kultury, slezskoplatěnické kultury a laténské kultury. Nějaké střepiny a kamenné nástroje se odsud dostaly do pardubického muzea. V roce 1893 bylo vyoráno několik kamenných nástrojů a bronzový prsten, což byl původně zbytek plochého náramku. Rovněž na polích, jež patřily k Zderazi, se našly různé bronzové a železné předměty a v písečníku, který byl otevřen v letech 1857-1858 u strážního domku č. 33, byly objeveny úlomky nádob a kamenných nástrojů. Ředitel škol ve Smiřicích Petr P. Skořepa daroval královéhradeckému historickému muzeu zlomenou a nedovrtanou kamennou sekyrku a úlomek jiné, mnohem silnější. Roku 1961 bylo při stavbě…