Šindelářská věž ve Dvoře Králové nad Labem Když půjdeme Havlíčkovou ulicí směrem k parkovišti ve Věžní ulici, tak nás na jejím konci na pravé straně upoutá kamenná věž, jež je přezdívána jako Šindelářská. Jedná se o jeden z pozůstatků opevnění města, které by mělo pocházet z počátku 14. století, i když někteří autoři jeho původ datovali již o století dříve, avšak prokazatelné důkazy pro tato tvrzení nejsou, takže se musíme držet toho, že souvisí s novým založením města za Elišky Rejčky, jež měla nechat v letech 1316-1318 vystavět zdejší, z lomového kamene vybudované hradby, a to v kruhové podobě kolem města, pouze kolem kostela sv. Jana Křtitele byl určitý výběžek. Vstoupit do města se jimi dalo na čtveřici míst - Horní, Dolní, Šindelářskou a Hradišťskou branou, přičemž všechny byly chráněny věžemi a mnoho se od sebe nelišily, pouze ta Horní nebyla okrouhlá, ale hranolová. K tomu ještě musíme připočítat to, že jistou ochranu poskytovalo na západě a jihu Labe a jinde příkopy naplněné vodou, přes něž vedly… Když půjdeme Havlíčkovou ulicí směrem k parkovišti ve Věžní ulici, tak nás na jejím konci na pravé straně upoutá kamenná věž, jež je přezdívána jako Šindelářská. Jedná se o jeden z pozůstatků opevnění města, které by mělo pocházet z počátku 14. století, i když někteří autoři jeho původ datovali již o století dříve, avšak prokazatelné důkazy pro tato tvrzení nejsou, takže se musíme držet toho, že souvisí s novým založením města za Elišky Rejčky, jež měla nechat v letech 1316-1318 vystavět zdejší, z lomového kamene vybudované hradby, a to v kruhové podobě kolem města, pouze kolem kostela sv. Jana Křtitele byl určitý výběžek. Vstoupit do města se jimi dalo na čtveřici míst - Horní, Dolní, Šindelářskou a Hradišťskou branou, přičemž všechny byly chráněny věžemi a mnoho se od sebe nelišily, pouze ta Horní nebyla okrouhlá, ale hranolová. K tomu ještě musíme připočítat to, že jistou ochranu poskytovalo na západě a jihu Labe a jinde příkopy naplněné vodou, přes něž vedly…