Mariánské poutní místo Hejnice Hejnice, zvané někdy jako česká "Mariazell", byly sice poprvé zmíněny již v roce 1381, ale na svou slávu si musely počkat až do 2. poloviny 17. století, kdy sem zázračná soška Panny Marie s Jezulátkem lákala davy poutníků, a tudíž díky tomu došlo k jejich hospodářskému rozkvětu. Avšak podle několika pověstí došlo k založení místní poutnické tradice již ve 13. století, což měl dokazovat do stropního trámu vytesaný nápis: "AD MCCXI" (1211), jenž byl přenesen z původní dřevěné chrámové stavby do nového kamenného kostela, jenž byl roku 1252 rozšířen a opatřen kamenným klenutím. O něco později nechal provést další gotickou přestavbu Jan I. z Biberštejna, avšak největší rozšíření bylo provedeno v letech 1352-1472, kdy bylo zřízeno 6 oltářů, 3 zpovědnice a věž byla opatřena dvojicí větších zvonů. To však nebyl konec! K završení této stavby došlo až 2. července 1498, kdy byl chrám Páně slavnostně posvěcen míšeňským biskupem Janem VI. ze Salhausenu. Tehdy byl dokončený… Hejnice, zvané někdy jako česká "Mariazell", byly sice poprvé zmíněny již v roce 1381, ale na svou slávu si musely počkat až do 2. poloviny 17. století, kdy sem zázračná soška Panny Marie s Jezulátkem lákala davy poutníků, a tudíž díky tomu došlo k jejich hospodářskému rozkvětu. Avšak podle několika pověstí došlo k založení místní poutnické tradice již ve 13. století, což měl dokazovat do stropního trámu vytesaný nápis: "AD MCCXI" (1211), jenž byl přenesen z původní dřevěné chrámové stavby do nového kamenného kostela, jenž byl roku 1252 rozšířen a opatřen kamenným klenutím. O něco později nechal provést další gotickou přestavbu Jan I. z Biberštejna, avšak největší rozšíření bylo provedeno v letech 1352-1472, kdy bylo zřízeno 6 oltářů, 3 zpovědnice a věž byla opatřena dvojicí větších zvonů. To však nebyl konec! K završení této stavby došlo až 2. července 1498, kdy byl chrám Páně slavnostně posvěcen míšeňským biskupem Janem VI. ze Salhausenu. Tehdy byl dokončený…