Kostel sv. Mikuláše, biskupa v Hajnici Původně v Německé Brusnici (takto byla obec pojmenována k odlišení od Brusnice pod Zvičinou, jež byla nazývána Českou Brusnicí, po 2. světové válce se stala součástí nově vzniklé obce Hajnice) stála kaple, jež je zmíněna již v roce 1260, kdy ji Idík z Úpy postoupil zderazskému klášteru, ale při bourání starého dřevěného chrámu Páně měl být nalezen letopočet 1227, z čehož vyplývá, že musela vyrůst někdy na přelomu 12. a 13. století. Tu později nahradil dřevěný kostel, v jehož blízkosti byla na přelomu 15. a 16. století vybudována štíhlá zděná gotická věž s bedněným patrem, která sloužila nejen jako zvonice, ale též jako hláska, případně obranné stanoviště. Podací právo kostelní měl zderazský probošt. Roku 1354 došlo ke směně far mezi plebánem Mikolášem a plebánem Janem z Frýdlantu a ten byl o 3 roky později nahrazen plebánem Janem. V roce 1362 odešel plebán Mikoláš do Rokytnice a odtamtud sem přišel plebán Jakub. Když byl roku 1365 plebán Jakub sesazen, byl nahrazen… Původně v Německé Brusnici (takto byla obec pojmenována k odlišení od Brusnice pod Zvičinou, jež byla nazývána Českou Brusnicí, po 2. světové válce se stala součástí nově vzniklé obce Hajnice) stála kaple, jež je zmíněna již v roce 1260, kdy ji Idík z Úpy postoupil zderazskému klášteru, ale při bourání starého dřevěného chrámu Páně měl být nalezen letopočet 1227, z čehož vyplývá, že musela vyrůst někdy na přelomu 12. a 13. století. Tu později nahradil dřevěný kostel, v jehož blízkosti byla na přelomu 15. a 16. století vybudována štíhlá zděná gotická věž s bedněným patrem, která sloužila nejen jako zvonice, ale též jako hláska, případně obranné stanoviště. Podací právo kostelní měl zderazský probošt. Roku 1354 došlo ke směně far mezi plebánem Mikolášem a plebánem Janem z Frýdlantu a ten byl o 3 roky později nahrazen plebánem Janem. V roce 1362 odešel plebán Mikoláš do Rokytnice a odtamtud sem přišel plebán Jakub. Když byl roku 1365 plebán Jakub sesazen, byl nahrazen…