Bedřiška    Osada Bedřiška na pomezí ostravských městských částí Nová Ves, Pískové doly (Zábřeh) a Hulváky byla v poslední (nejenom) době celostátně „populární“ především kvůli určitým rozbrojům mezi námi a „hnědoostraváky“. Je faktem, že i já jsem hodně dlouhou dobu hledal odvahu se na tuto nejistou půdu vydat pro nějaké informace a to zdaleka ne tyto „politické“. Když už jsem se před možná půl rokem odhodlal a odvahu našel, s představou, že mám alespoň malou šanci v případě problémů z „Bronxu“ utéct (podobně jako od Přívozské haldy nebo díky výřečnosti s ochrankou u vodní jámy Jeremenko ve Vítkovicích), tak mě místo překvapilo naprosto opačným pohledem. S jistotou, že cikáni jsou „sví“, ale vždycky se s nimi dalo domluvit a nikdy nedošlo k výraznějšímu střetu se odhodlávám vstoupit. Žijeme tady vedle sebe desítky let a nikdo z nás neutíká někam jinam. Prostě jsme si na sebe zvykli, i když úplně snadné to není. Pro lidi „neznalé“ může být takové setkání v určitém ohledu více stresující.    Inu,…    Osada Bedřiška na pomezí ostravských městských částí Nová Ves, Pískové doly (Zábřeh) a Hulváky byla v poslední (nejenom) době celostátně „populární“ především kvůli určitým rozbrojům mezi námi a „hnědoostraváky“. Je faktem, že i já jsem hodně dlouhou dobu hledal odvahu se na tuto nejistou půdu vydat pro nějaké informace a to zdaleka ne tyto „politické“. Když už jsem se před možná půl rokem odhodlal a odvahu našel, s představou, že mám alespoň malou šanci v případě problémů z „Bronxu“ utéct (podobně jako od Přívozské haldy nebo díky výřečnosti s ochrankou u vodní jámy Jeremenko ve Vítkovicích), tak mě místo překvapilo naprosto opačným pohledem. S jistotou, že cikáni jsou „sví“, ale vždycky se s nimi dalo domluvit a nikdy nedošlo k výraznějšímu střetu se odhodlávám vstoupit. Žijeme tady vedle sebe desítky let a nikdo z nás neutíká někam jinam. Prostě jsme si na sebe zvykli, i když úplně snadné to není. Pro lidi „neznalé“ může být takové setkání v určitém ohledu více stresující.    Inu,…