Smiřický solní obchod na přelomu 17. a 18. století Původně byla od dávných dob přivážena do Čech sůl z Míšně do Litoměřic a z alpských zemí přes Pasov do Prachatic, odkud byla rozvážena po celých Čechách. V roce 1548 založil král Ferdinand I. solní sklady v hornorakouském Mauthausenu a v Českých Budějovicích, později vznikly rovněž v Sušici a Klatovech, čímž narostla konkurence Prachatickým. Své důchody prodejem soli zvětšila nejprve královská města, později došlo i na ta poddaná. Smiřice dosáhly tohoto privilegia roku 1664 a udělil jim ho Matyáš hrabě Gallas, za což mu město odvádělo ročně vždy na svátek sv. Havla 5 kop míšeňských. Před rokem 1689 odebírali Smiřičtí sůl do svého skladu od Jiříka Pelce z Heřmanic, solního věřitele na hradišťském panství. Pod přísnou pokutou nebylo nikomu na panství dovoleno brát sůl jinde než ze smiřického skladu. Pouze Mezilečí se z tohoto závazku vykoupilo 2 kopami smiřické obci ročně. Ani forman se nesměl opovážit prodávat potají sůl po vesnicích. Kdo se o to pokusil… Původně byla od dávných dob přivážena do Čech sůl z Míšně do Litoměřic a z alpských zemí přes Pasov do Prachatic, odkud byla rozvážena po celých Čechách. V roce 1548 založil král Ferdinand I. solní sklady v hornorakouském Mauthausenu a v Českých Budějovicích, později vznikly rovněž v Sušici a Klatovech, čímž narostla konkurence Prachatickým. Své důchody prodejem soli zvětšila nejprve královská města, později došlo i na ta poddaná. Smiřice dosáhly tohoto privilegia roku 1664 a udělil jim ho Matyáš hrabě Gallas, za což mu město odvádělo ročně vždy na svátek sv. Havla 5 kop míšeňských. Před rokem 1689 odebírali Smiřičtí sůl do svého skladu od Jiříka Pelce z Heřmanic, solního věřitele na hradišťském panství. Pod přísnou pokutou nebylo nikomu na panství dovoleno brát sůl jinde než ze smiřického skladu. Pouze Mezilečí se z tohoto závazku vykoupilo 2 kopami smiřické obci ročně. Ani forman se nesměl opovážit prodávat potají sůl po vesnicích. Kdo se o to pokusil…