Mlýn ve Velkých Svatoňovicích Kdy tento mlýn, který byl původně vybudován pouze na toku Markoušovického potoka (zvaného i jako Zaječí potok), přesně vznikl, tak to stejně jako u mnoha ostatních v okolí nevíme. Muselo to být až mnohem později, když ves náležela k vízmburskému zboží, ale to mělo zprvu pouze trojici mlýnů - Slatinský, Ratibořický a Vízmburský, též zvaný jako Havlovický, k nimž později přibyly další, např. v Úpici či Radči.Podle všeho došlo k jeho založení někdy počátkem 16. století, ale zmínku o jeho existenci nalezneme až k roku 1558. Nemůžeme však jednoznačně potvrdit, že šlo skutečně o přímého předchůdce tohoto mlýna, neboť se tehdy mohl nacházet na jiném místě a mlýn v současné lokalitě mohl vzniknout až později, např. po požáru nebo přenesení této živnosti. Další nepřímou zprávu máme z roku 1583, kdy byl Jan ze Svatoňovic přijat za pacholka do mlýna v Bělovsi a předtím právě působil ve svatoňovickém mlýně. Ten byl zprvu provozován ve vlastní režii a později na něm… Kdy tento mlýn, který byl původně vybudován pouze na toku Markoušovického potoka (zvaného i jako Zaječí potok), přesně vznikl, tak to stejně jako u mnoha ostatních v okolí nevíme. Muselo to být až mnohem později, když ves náležela k vízmburskému zboží, ale to mělo zprvu pouze trojici mlýnů - Slatinský, Ratibořický a Vízmburský, též zvaný jako Havlovický, k nimž později přibyly další, např. v Úpici či Radči.Podle všeho došlo k jeho založení někdy počátkem 16. století, ale zmínku o jeho existenci nalezneme až k roku 1558. Nemůžeme však jednoznačně potvrdit, že šlo skutečně o přímého předchůdce tohoto mlýna, neboť se tehdy mohl nacházet na jiném místě a mlýn v současné lokalitě mohl vzniknout až později, např. po požáru nebo přenesení této živnosti. Další nepřímou zprávu máme z roku 1583, kdy byl Jan ze Svatoňovic přijat za pacholka do mlýna v Bělovsi a předtím právě působil ve svatoňovickém mlýně. Ten byl zprvu provozován ve vlastní režii a později na něm…