Nová kolonáda s uhličitými plynovými lázněmi Když se procházíte kolem Františkova pramene, možná vás zaujme dlouhá sloupová chodba s lázeňskou budovou a dvojicí tajemných sfing. Málokdo ale tuší, že právě tady se skrývá jedna z nejzajímavějších kapitol architektury Františkových Lázní – místo, kde se setkává lázeňská léčba, elegantní promenáda i trochu staroegyptské symboliky. Nová kolonáda s uhličitými plynovými lázněmi vznikla v roce 1912 jako součást promyšlené kompozice lázeňského centra kolem Františkova pramene. Architektonický návrh vypracoval františkolázeňský rodák a městský architekt Gustav Wiedermann, jehož tvorba výrazně ovlivnila podobu města na přelomu 19. a 20. století. Stavba doplnila starší tzv. Starou kolonádu na opačné straně prostranství a vytvořila tak symetrické uspořádání lázeňského prostoru, jaké bylo původně plánováno již v 19. století. Tento „ideální“ urbanistický koncept však vydržel jen krátce… Když se procházíte kolem Františkova pramene, možná vás zaujme dlouhá sloupová chodba s lázeňskou budovou a dvojicí tajemných sfing. Málokdo ale tuší, že právě tady se skrývá jedna z nejzajímavějších kapitol architektury Františkových Lázní – místo, kde se setkává lázeňská léčba, elegantní promenáda i trochu staroegyptské symboliky. Nová kolonáda s uhličitými plynovými lázněmi vznikla v roce 1912 jako součást promyšlené kompozice lázeňského centra kolem Františkova pramene. Architektonický návrh vypracoval františkolázeňský rodák a městský architekt Gustav Wiedermann, jehož tvorba výrazně ovlivnila podobu města na přelomu 19. a 20. století. Stavba doplnila starší tzv. Starou kolonádu na opačné straně prostranství a vytvořila tak symetrické uspořádání lázeňského prostoru, jaké bylo původně plánováno již v 19. století. Tento „ideální“ urbanistický koncept však vydržel jen krátce…