Skautská skála Jedná se o protáhlý skalnatý hřeben, jehož nejvyšší bod dosahuje nadmořské výšky 283,1 m n. m. Symbolicky spolu s Čihadly (300,4 m n. m.) a V Roubicích (303,4 m n. m.) a dvojicí bezejmenných kopců nad samotami U Povolných (302,4 a 295,9 m n. m.) zakončuje na severu údolí Pekla, přičemž je z něho překrásný výhled na celé okolí, a to včetně České Lípy. Původně šlo o panský majetek, který se v průběhu 18. století dostal do rukou vlastníka dnes již zaniklého statku čp. 2, jenž v roce 1840 náležel Franzi Lassmannovi, odtud se zdejším samotám i kopci říkalo "U Lassmannů" či "U Lassmanna" (Beim Lassmann). Současné pojmenování vychází od toho, že v bývalém, do skály zakousnutém lomu vzniklo tábořiště skautů z České Lípy, i když v rámci historie se objevují ještě tyto názvy - Černá skála a Skála smrti, to od toho, že zde mělo zahynout vlastníma i cizíma rukama několik lidí, jejichž počet se odhaduje celkem na několik desítek. Někdy však nešlo o zhoubný amok nebo o… Jedná se o protáhlý skalnatý hřeben, jehož nejvyšší bod dosahuje nadmořské výšky 283,1 m n. m. Symbolicky spolu s Čihadly (300,4 m n. m.) a V Roubicích (303,4 m n. m.) a dvojicí bezejmenných kopců nad samotami U Povolných (302,4 a 295,9 m n. m.) zakončuje na severu údolí Pekla, přičemž je z něho překrásný výhled na celé okolí, a to včetně České Lípy. Původně šlo o panský majetek, který se v průběhu 18. století dostal do rukou vlastníka dnes již zaniklého statku čp. 2, jenž v roce 1840 náležel Franzi Lassmannovi, odtud se zdejším samotám i kopci říkalo "U Lassmannů" či "U Lassmanna" (Beim Lassmann). Současné pojmenování vychází od toho, že v bývalém, do skály zakousnutém lomu vzniklo tábořiště skautů z České Lípy, i když v rámci historie se objevují ještě tyto názvy - Černá skála a Skála smrti, to od toho, že zde mělo zahynout vlastníma i cizíma rukama několik lidí, jejichž počet se odhaduje celkem na několik desítek. Někdy však nešlo o zhoubný amok nebo o…