Podzimní toulání starými kletečenskými cestami. Po několika mlhavých a sychravých dnech se mi podařilo zastihnout jeden krásný den, tedy lépe spíše krásné odpoledne, ráno 14.10.2014 vůbec nenapovídalo tomu, že by hezky mělo vůbec být, od noci až skoro do poledne pořád cedilo, takže snad i největší optimista musel zaváhat nad tím, zda-li se ještě sluníčko v tento den přes mraky ,,prokouše“. Naštěstí to tak černé nebylo, jak se zprvu mohlo zdát, odpoledne už nepršelo, oblačnost se začala rozpouštět a sluneční paprsky začaly opět čarovat s barvami podzimu, milovník tohoto období, jako jsem například já, nemohl tedy zůstat v klidu a musel vyrazit do přírody si tuto ojedinělou krásu řádně užít. Svůj start jsem opět, bez výjimky, začal na Hrušovce, za asistence mého věrného společníka, fenky Riny, bez té bych si procházku v tom našem okolí nedokázal představit. Rina by mi to také určitě neodpustila, kdybych ji nevzal sebou. Už nějaký čas jsem měl v plánu prozkoumat jednu objevenou cestu na jižním svahu ##:a… Po několika mlhavých a sychravých dnech se mi podařilo zastihnout jeden krásný den, tedy lépe spíše krásné odpoledne, ráno 14.10.2014 vůbec nenapovídalo tomu, že by hezky mělo vůbec být, od noci až skoro do poledne pořád cedilo, takže snad i největší optimista musel zaváhat nad tím, zda-li se ještě sluníčko v tento den přes mraky ,,prokouše“. Naštěstí to tak černé nebylo, jak se zprvu mohlo zdát, odpoledne už nepršelo, oblačnost se začala rozpouštět a sluneční paprsky začaly opět čarovat s barvami podzimu, milovník tohoto období, jako jsem například já, nemohl tedy zůstat v klidu a musel vyrazit do přírody si tuto ojedinělou krásu řádně užít. Svůj start jsem opět, bez výjimky, začal na Hrušovce, za asistence mého věrného společníka, fenky Riny, bez té bych si procházku v tom našem okolí nedokázal představit. Rina by mi to také určitě neodpustila, kdybych ji nevzal sebou. Už nějaký čas jsem měl v plánu prozkoumat jednu objevenou cestu na jižním svahu ##:a…