Hřbitov v Srchu Od dávných dob byla obec přifařena ke Kuněticím a tam byli rovněž pohřbíváni všichni zdejší zesnulí. Velkým problémem však byla větší vzdálenost od obce a rovněž provozování pohřebních průvodů za špatného počasí, ať již za vydatných dešťů, nebo v zimním období, kdy bylo mnoho sněhu. Z tohoto důvodu začalo obecní vedení přemýšlet o zřízení vlastního pohřebiště.První myšlenky ohledně této věci se objevovaly již v 19. století, ale nikdy příliš nepokročily, natož aby došlo k jejich alespoň částečné realizaci. Vše bylo oprášeno za 1. světové války, kdy se potřeba vlastního hřbitova znovu objevila. Nejprve bylo hledáno co nejlepší umístění, aby nikomu pohřebiště nevadilo a naopak nikým nebyl rušen klid mrtvých. Z tohoto důvodu bylo vybráno místo na východ od obce na tzv. Svatojanském kopci, který se nacházel v blízkosti lesa "Obecníku", vzniklého na místě obecních pastvin, dříve zvaných jako "Křižný" (viz indikační skica stabilního katastru z roku 1839: Od dávných dob byla obec přifařena ke Kuněticím a tam byli rovněž pohřbíváni všichni zdejší zesnulí. Velkým problémem však byla větší vzdálenost od obce a rovněž provozování pohřebních průvodů za špatného počasí, ať již za vydatných dešťů, nebo v zimním období, kdy bylo mnoho sněhu. Z tohoto důvodu začalo obecní vedení přemýšlet o zřízení vlastního pohřebiště.První myšlenky ohledně této věci se objevovaly již v 19. století, ale nikdy příliš nepokročily, natož aby došlo k jejich alespoň částečné realizaci. Vše bylo oprášeno za 1. světové války, kdy se potřeba vlastního hřbitova znovu objevila. Nejprve bylo hledáno co nejlepší umístění, aby nikomu pohřebiště nevadilo a naopak nikým nebyl rušen klid mrtvých. Z tohoto důvodu bylo vybráno místo na východ od obce na tzv. Svatojanském kopci, který se nacházel v blízkosti lesa "Obecníku", vzniklého na místě obecních pastvin, dříve zvaných jako "Křižný" (viz indikační skica stabilního katastru z roku 1839: