Z Horní Lidče přes Lačnovské rybníky na horní konec Lačnova Září začalo překrásným slunečním počasím, a tak jsem si na čtvrtek naplánoval túru do oblasti, v níž jsem se před přestěhováním do Zlína velmi často motal až do svých 41 let. Ano – po dlouhé době jedu zase do Horní Lidče. Odtud se ale nevydám na milované Pulčiny či do Valašské Senice a na Makytu, ale pro změnu na mnou neméně oblíbené Lačnovsko. No a aby se nožky chůzí známými lokalitami příliš neznudily, přinutím je poté kráčet i do míst, o něž si nikdy předtím ani neškrtly! Ještě za ranního kuropění odjíždím ze Zlína busem do Horní Lidče. Tady vystupuji na zastávce pod vlakovým nádražím, a protože jsem z domu vyběhl bez obvyklé kávy, hodlám to napravit nahoře u nádru, kde za mých mladších let stával funkční bufet. Nějak jsem si ale neuvědomil, že v dnešním světě už není nic jistého, takže mne nahoře u kolejí žádný stánek s občerstvením nečekal, neboť byl dávno zrušen! Nu což – nezbylo než chybějící kofein doplnit lokem z Pepsi, kterou jsem si v batůžku prozíravě nesl sebou a… Září začalo překrásným slunečním počasím, a tak jsem si na čtvrtek naplánoval túru do oblasti, v níž jsem se před přestěhováním do Zlína velmi často motal až do svých 41 let. Ano – po dlouhé době jedu zase do Horní Lidče. Odtud se ale nevydám na milované Pulčiny či do Valašské Senice a na Makytu, ale pro změnu na mnou neméně oblíbené Lačnovsko. No a aby se nožky chůzí známými lokalitami příliš neznudily, přinutím je poté kráčet i do míst, o něž si nikdy předtím ani neškrtly! Ještě za ranního kuropění odjíždím ze Zlína busem do Horní Lidče. Tady vystupuji na zastávce pod vlakovým nádražím, a protože jsem z domu vyběhl bez obvyklé kávy, hodlám to napravit nahoře u nádru, kde za mých mladších let stával funkční bufet. Nějak jsem si ale neuvědomil, že v dnešním světě už není nic jistého, takže mne nahoře u kolejí žádný stánek s občerstvením nečekal, neboť byl dávno zrušen! Nu což – nezbylo než chybějící kofein doplnit lokem z Pepsi, kterou jsem si v batůžku prozíravě nesl sebou a…