Kostel sv. Mikuláše, biskupa v Bohuslavicích nad Metují Ohledně období založení kostela se prameny zásadně liší. Některé ho řadí již do 11., další do 12. nebo 13. století. Jako farní byl zmíněn již kolem roku 1350, protože byl zmíněn v popisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležel pod dobrušský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Ať již tak, nebo onak, původní kostel byl vybudován v románském slohu a bez věže. Někdy v období let 1359-1373 měl být přestavěn do gotické podoby Sezimou z Dobrušky. Na západní straně tehdy přibyla malá věž s gotickými okny. Na vrcholu věže byla zřízena dřevěná zvonice, jež je podobná kostelům v Černčicích a Krčíně. V roce 1369 bylo z Bohuslavic odváděno 9 grošů papežského desátku. Tehdy náležel bohuslavický chrám k dobrušskému dekanátu, což dokazuje zápis z roku 1384. V roce 1371 byl Sezimou z Dobrušky podán na místo bohuslavického plebána kněz Bohumil, jenž zastoupil zemřelého plebána Zdislava. Téhož roku však plebán Bohumil zemřel a jeho nástupcem se stal kněz Suda. Z 2. ledna… Ohledně období založení kostela se prameny zásadně liší. Některé ho řadí již do 11., další do 12. nebo 13. století. Jako farní byl zmíněn již kolem roku 1350, protože byl zmíněn v popisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležel pod dobrušský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Ať již tak, nebo onak, původní kostel byl vybudován v románském slohu a bez věže. Někdy v období let 1359-1373 měl být přestavěn do gotické podoby Sezimou z Dobrušky. Na západní straně tehdy přibyla malá věž s gotickými okny. Na vrcholu věže byla zřízena dřevěná zvonice, jež je podobná kostelům v Černčicích a Krčíně. V roce 1369 bylo z Bohuslavic odváděno 9 grošů papežského desátku. Tehdy náležel bohuslavický chrám k dobrušskému dekanátu, což dokazuje zápis z roku 1384. V roce 1371 byl Sezimou z Dobrušky podán na místo bohuslavického plebána kněz Bohumil, jenž zastoupil zemřelého plebána Zdislava. Téhož roku však plebán Bohumil zemřel a jeho nástupcem se stal kněz Suda. Z 2. ledna…