Kostel sv. Václava, mučedníka v Rosicích nad Labem Původní kostel, který byl vybudován na tomto místě nejspíše ve 13. století, byl poprvé zmíněn v roce 1325, kdy měl zdejší podací kostelní Heřman z Mrdic. O čtvrtstoletí později byla zdejší fara odstoupena k litomyšlskému biskupství, přičemž předtím náležela pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. Roku 1352 bylo z Rosic placeno 12 grošů papežského desátku. V roce 1373 podali Jaroš a jeho syn Heřman z Mrdic kněze Lukáše na rosickou plebánii, jež byla uvolněna smrtí plebána Zdícha (psán rovněž jako Zdych). Plebán Lukáš je zmíněn ještě roku 1398, kdy měl rosický kostel desátky ze 2 popluží u Mikulovic, jejichž majitel Smil Flaška z Pardubic a Rychenburka je dal pod plat lidem a náhradou za tyto desátky dal chrámu 50 jiter lesa u vsi Přerova a 55 jiter luk. Za plebána Lukáše, někdy před rokem 1403, byla z Říma povolena inkorporace ke klášteru v Opatovicích nad Labem, ale až po jeho smrti v roce 1403 byla opět povolena. Z let 1406 a 1408 je zmínka o rosickém plebánu… Původní kostel, který byl vybudován na tomto místě nejspíše ve 13. století, byl poprvé zmíněn v roce 1325, kdy měl zdejší podací kostelní Heřman z Mrdic. O čtvrtstoletí později byla zdejší fara odstoupena k litomyšlskému biskupství, přičemž předtím náležela pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. Roku 1352 bylo z Rosic placeno 12 grošů papežského desátku. V roce 1373 podali Jaroš a jeho syn Heřman z Mrdic kněze Lukáše na rosickou plebánii, jež byla uvolněna smrtí plebána Zdícha (psán rovněž jako Zdych). Plebán Lukáš je zmíněn ještě roku 1398, kdy měl rosický kostel desátky ze 2 popluží u Mikulovic, jejichž majitel Smil Flaška z Pardubic a Rychenburka je dal pod plat lidem a náhradou za tyto desátky dal chrámu 50 jiter lesa u vsi Přerova a 55 jiter luk. Za plebána Lukáše, někdy před rokem 1403, byla z Říma povolena inkorporace ke klášteru v Opatovicích nad Labem, ale až po jeho smrti v roce 1403 byla opět povolena. Z let 1406 a 1408 je zmínka o rosickém plebánu…