Správčice (Hradec Králové) Správčice jsou jako pomístní jméno známy již z přelomu 14. a 15. století, osídlení zde vznikalo až v průběhu 16. století, ale první obyvatelé tohoto území se zde objevili již v pravěku, což dokládají četné archeologické nálezy, zejm. směrem k Labi k Předměřickému, ale i ke Kydlinovskému mlýnu a podél silnice do Věkoš. V roce 1880 byly na polích statkáře Píšy směrem k Předměřicím nad Labem objevena popelnicová pohřebiště z doby lužické. Roku 1893 byla mezi Správčicemi a Reichertovým mlýnem v Předměřicích nalezena popelnicová pohřebiště, opět z doby lužické.Původně se osada nazývala Pravčice, snad podle zakladatele či majitele jednoho z místních dvorů Pravka. Na konci 14. století patřil jeden ze správčických dvorů královéhradeckému měšťanovi Bertlinu Ringwertovi. V 18. století byly zdejší šosovní dvory nazývané jako Nagerlovský a Polednovský. Roku 1778 byly Správčice připojeny k pouchovské farnosti. Počátkem 19. století byly oba dvory v majetku rodiny… Správčice jsou jako pomístní jméno známy již z přelomu 14. a 15. století, osídlení zde vznikalo až v průběhu 16. století, ale první obyvatelé tohoto území se zde objevili již v pravěku, což dokládají četné archeologické nálezy, zejm. směrem k Labi k Předměřickému, ale i ke Kydlinovskému mlýnu a podél silnice do Věkoš. V roce 1880 byly na polích statkáře Píšy směrem k Předměřicím nad Labem objevena popelnicová pohřebiště z doby lužické. Roku 1893 byla mezi Správčicemi a Reichertovým mlýnem v Předměřicích nalezena popelnicová pohřebiště, opět z doby lužické.Původně se osada nazývala Pravčice, snad podle zakladatele či majitele jednoho z místních dvorů Pravka. Na konci 14. století patřil jeden ze správčických dvorů královéhradeckému měšťanovi Bertlinu Ringwertovi. V 18. století byly zdejší šosovní dvory nazývané jako Nagerlovský a Polednovský. Roku 1778 byly Správčice připojeny k pouchovské farnosti. Počátkem 19. století byly oba dvory v majetku rodiny…