Jak se v roce 1674 málem kázalo v Náchodě německy Na jaře 1674 přišlo na náchodské děkanství nařízení od královéhradeckého generálního vikáře ThDr. Tomáše Češnovského, zastupujícího biskupa Msgre. Jana Bedřicha hraběte z Valdštejna, že se v děkanském kostele sv. Vavřince mají konat každou čtvrtou neděli služby Boží v německém jazyce, protože prý ve městě vzrostl počet Němců, kteří by rádi, aby jim bylo slovo Boží kázáno v jejich rodném jazyce. Tomuto kroku byl nakloněn i zdejší děkan italského původu Jan Bedřich de Ronne (1675-1786), který byl oblíbencem kněžny Marie Benigny Piccolomini.Tato žádost vyšla od několika slezských a broumovských Němců, jež zaujali v Náchodě místa po zdejších nekatolických měšťanech, kteří byli po Bílé hoře přinuceni k emigraci. Ti byli tak aktivní, že dokonce žádali, aby i městský úřad s nimi jednal výhradně německy.Netrvalo dlouho a tato zvěst se rozšířila po celém Náchodě a ostatních přifařených obcích (Běloves, Malé Poříčí, Babí, Slané, Březová, Česká Čermná,… Na jaře 1674 přišlo na náchodské děkanství nařízení od královéhradeckého generálního vikáře ThDr. Tomáše Češnovského, zastupujícího biskupa Msgre. Jana Bedřicha hraběte z Valdštejna, že se v děkanském kostele sv. Vavřince mají konat každou čtvrtou neděli služby Boží v německém jazyce, protože prý ve městě vzrostl počet Němců, kteří by rádi, aby jim bylo slovo Boží kázáno v jejich rodném jazyce. Tomuto kroku byl nakloněn i zdejší děkan italského původu Jan Bedřich de Ronne (1675-1786), který byl oblíbencem kněžny Marie Benigny Piccolomini.Tato žádost vyšla od několika slezských a broumovských Němců, jež zaujali v Náchodě místa po zdejších nekatolických měšťanech, kteří byli po Bílé hoře přinuceni k emigraci. Ti byli tak aktivní, že dokonce žádali, aby i městský úřad s nimi jednal výhradně německy.Netrvalo dlouho a tato zvěst se rozšířila po celém Náchodě a ostatních přifařených obcích (Běloves, Malé Poříčí, Babí, Slané, Březová, Česká Čermná,…