Kostel sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách Traduje se, že Velké Losiny (pův. něm. Gross Ullersdorf, čes. Velký Losín) jsou po Bludově nejstarší obcí na Šumpersku, čehož důkazem může být už i to, že zdejší kostel byl v roce 1350 zmíněn jako farní (tehdy byla zdejší ves jmenována jako Ulrici villa), i když některé prameny hovoří o tom, že se tak stalo až o rok později. Podle lidové tradice měl být původně zcela ze dřeva a značně velký, jak do výšky, tak do šířky, snad prý větší než ten současný, ale pravda je spíše jiná. Většina odborníků se shodne na tom, že šlo o malou jednolodní stavbu, jež byla zčásti zděná a měla mohutnou hranolovitou věž. Protože však šlo o moravské území, tak tu vedli kostel římští katolíci i za husitských válek, než došlo k pozdější změně, když roku 1550 přešla místní duchovní správa do rukou evangelíků. Původní kostel sloužil až do roku 1599, kdy byl na příkaz majitele panství Jana mladšího ze Žerotína zbořen a dřevo z něj použito k výstavbě tří chrámů Páně v Maršíkově, Žárové a… Traduje se, že Velké Losiny (pův. něm. Gross Ullersdorf, čes. Velký Losín) jsou po Bludově nejstarší obcí na Šumpersku, čehož důkazem může být už i to, že zdejší kostel byl v roce 1350 zmíněn jako farní (tehdy byla zdejší ves jmenována jako Ulrici villa), i když některé prameny hovoří o tom, že se tak stalo až o rok později. Podle lidové tradice měl být původně zcela ze dřeva a značně velký, jak do výšky, tak do šířky, snad prý větší než ten současný, ale pravda je spíše jiná. Většina odborníků se shodne na tom, že šlo o malou jednolodní stavbu, jež byla zčásti zděná a měla mohutnou hranolovitou věž. Protože však šlo o moravské území, tak tu vedli kostel římští katolíci i za husitských válek, než došlo k pozdější změně, když roku 1550 přešla místní duchovní správa do rukou evangelíků. Původní kostel sloužil až do roku 1599, kdy byl na příkaz majitele panství Jana mladšího ze Žerotína zbořen a dřevo z něj použito k výstavbě tří chrámů Páně v Maršíkově, Žárové a…