Dobřeničtí čápi, kteří se v roce 1845 nebáli ani vyzvánění zvonů Jako zajímavá epizoda, jež se udála v historii Dobřenic, obce na pomezí Královéhradecka a Pardubicka, je přílet velkého množství čápů, kteří se usadili po vsi a nebáli se vůbec ničeho. Neměli strach z místních lidí, dokonce se nebáli střelby a nic si nedělali též z vyzvánějících kostelních zvonů. Snad byli svojí dlouhou cestou tak znaveni, že jim vše bylo jedno, i když spíše se zdá, že čekali na své „spolucestující“, jež se opozdili a bez nich by na cestu nevyrazili. Tehdy však vyvedli všechny zdejší obyvatele z míry. Ale dejme slovo dobřenickému kronikáři, který o této události zapsal toto:„Čápi. (Doplněk k zápisu o kostele.) Ve večerních hodinách dne 9. srpna 1845 přiletělo od severozápadu ohromné množství čápů. Několikrát zakroužili a snesli se na střechu zdejšího kostela a věže, na zámek, na panské stodoly a stáje a na hospodu. Postavili se do pravidelné široké řady jako by je inženýr rozestavil. Dvůr byl jimi téměř obrouben. 9. srpna byla sobota, a… Jako zajímavá epizoda, jež se udála v historii Dobřenic, obce na pomezí Královéhradecka a Pardubicka, je přílet velkého množství čápů, kteří se usadili po vsi a nebáli se vůbec ničeho. Neměli strach z místních lidí, dokonce se nebáli střelby a nic si nedělali též z vyzvánějících kostelních zvonů. Snad byli svojí dlouhou cestou tak znaveni, že jim vše bylo jedno, i když spíše se zdá, že čekali na své „spolucestující“, jež se opozdili a bez nich by na cestu nevyrazili. Tehdy však vyvedli všechny zdejší obyvatele z míry. Ale dejme slovo dobřenickému kronikáři, který o této události zapsal toto:„Čápi. (Doplněk k zápisu o kostele.) Ve večerních hodinách dne 9. srpna 1845 přiletělo od severozápadu ohromné množství čápů. Několikrát zakroužili a snesli se na střechu zdejšího kostela a věže, na zámek, na panské stodoly a stáje a na hospodu. Postavili se do pravidelné široké řady jako by je inženýr rozestavil. Dvůr byl jimi téměř obrouben. 9. srpna byla sobota, a…