Dvojí zakládání vodního družstva v Dřítči Od počátku 20. století trvaly v Dřítči snahy po provedení potřebných úprav odpadů a drenážování pozemků, i když k některým drobným soukromým úpravám na katastru této obce došlo již koncem předchozího století. Zejména hlavní odpad zvaný „Hradečník“ byl předmětem ustavičných úvah o jeho úpravě, protože jeho adaptace zároveň podmiňovala úpravu těch ostatních. Rovinaté plochy s jílovitým podložím vyžadovaly odvedení povrchových i spodních vod, ale kvůli tomu nemusel být „Hradečník“ a související odpady upraven.Snahy po úpravě hospodářské půdy ve Dřítči doznaly povzbuzení provedením meliorace na ploše 75 korců, náležejících rolníku J. Píšovi a ačkoliv při této malé ploše bylo nutno provést úpravu asi 1 200 m odpadu, přece byla meliorace rentabilní a podstatně zlepšila hospodářství dotyčného rolníka. Velice nepříznivé období v roce 1910 zesílilo ve Dřítči snahy po provedení úprav odpadů a drenáží a vytvořilo předsevzetí založit tamní vodní družstvo. Od počátku 20. století trvaly v Dřítči snahy po provedení potřebných úprav odpadů a drenážování pozemků, i když k některým drobným soukromým úpravám na katastru této obce došlo již koncem předchozího století. Zejména hlavní odpad zvaný „Hradečník“ byl předmětem ustavičných úvah o jeho úpravě, protože jeho adaptace zároveň podmiňovala úpravu těch ostatních. Rovinaté plochy s jílovitým podložím vyžadovaly odvedení povrchových i spodních vod, ale kvůli tomu nemusel být „Hradečník“ a související odpady upraven.Snahy po úpravě hospodářské půdy ve Dřítči doznaly povzbuzení provedením meliorace na ploše 75 korců, náležejících rolníku J. Píšovi a ačkoliv při této malé ploše bylo nutno provést úpravu asi 1 200 m odpadu, přece byla meliorace rentabilní a podstatně zlepšila hospodářství dotyčného rolníka. Velice nepříznivé období v roce 1910 zesílilo ve Dřítči snahy po provedení úprav odpadů a drenáží a vytvořilo předsevzetí založit tamní vodní družstvo.