Socha Panny Marie v Hněvčevsi Mariánský kult vždy náležel mezi nejvýznamnější články v soustavě křesťanského učení a nevznikl ve středověku, jak by se mohlo zdát, ale již mnohem dříve. Již od 2. poloviny 1. století se zhotovovaly obrazy Nejsvětější Panny Marie a mezi lety 250-400 zvláště zlatem na skle. Staly se symbolem útěchy v bolu a v různých strastech. Mnohé nalezneme např. na sarkofázích a hrobových komorách a jejich hlavním úkolem bylo povzbuzovat návštěvníky, aby se modlili k Rodičce Boží, jež by prospěla nebožtíkovi svou mocnou přímluvou u Syna Božího.S věky byl tento kult ještě posilován a nakonec se dostal i k nám, kde rovněž zakořenil, přičemž nejvíce byl pěstován a šířen jezuity. Nadchnul však již Tomáše Štítného ze Štítného, arcibiskupa Arnošta z Pardubic, Karla IV. a dokonce i samotného Mistra Jana Husa, jenž Pannu Marii velebil a oslavoval v řadě svých kázání.Člověk by tedy čekal, že tato hněvčevská plastika vznikla v souvislosti s pobělohorským působením… Mariánský kult vždy náležel mezi nejvýznamnější články v soustavě křesťanského učení a nevznikl ve středověku, jak by se mohlo zdát, ale již mnohem dříve. Již od 2. poloviny 1. století se zhotovovaly obrazy Nejsvětější Panny Marie a mezi lety 250-400 zvláště zlatem na skle. Staly se symbolem útěchy v bolu a v různých strastech. Mnohé nalezneme např. na sarkofázích a hrobových komorách a jejich hlavním úkolem bylo povzbuzovat návštěvníky, aby se modlili k Rodičce Boží, jež by prospěla nebožtíkovi svou mocnou přímluvou u Syna Božího.S věky byl tento kult ještě posilován a nakonec se dostal i k nám, kde rovněž zakořenil, přičemž nejvíce byl pěstován a šířen jezuity. Nadchnul však již Tomáše Štítného ze Štítného, arcibiskupa Arnošta z Pardubic, Karla IV. a dokonce i samotného Mistra Jana Husa, jenž Pannu Marii velebil a oslavoval v řadě svých kázání.Člověk by tedy čekal, že tato hněvčevská plastika vznikla v souvislosti s pobělohorským působením…