Žďár nad Orlicí Co se týká pojmenování této malebné vesnice, původně dělené na Hořejší a Dolejší Žďár, tak nemusíme ani otevírat několikasvazkové dílo "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny" od prof. Antonína Profouse, neboť na první pohled je jasné, že se týká vzniku této osady, protože tato místa bývala hustě zalesněna a následně vyžďářena, t. j. vymýcena a vypálena. První zmínka o Žďáru nad Orlicí, původně nazývaném jako Žďár u Borohrádku, pochází z roku 1342, kdy ves náležela do majetku potomků loupeživého pána Mikuláše z Potštejna († v červnu 1339 při obraně Potštejna), a to spolu s poplužními dvory Horní Žďár, Světlá a Chotiv. V té době byly vedeny velké spory ohledně pojištění věna Mikulášovy vdovy Alžběty ve výši 1 200 kop pražských grošů, a to mezi ní a syny Ješkem, Čeňkem, Jindřichem a Vaňkem. Teprve 21. ledna 1342 došlo k vzájemné úmluvě. Usuzuje se však, že zdejší osídlení je mnohem staršího původu, což má zejména dokazovat nález popelnic u osady… Co se týká pojmenování této malebné vesnice, původně dělené na Hořejší a Dolejší Žďár, tak nemusíme ani otevírat několikasvazkové dílo "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny" od prof. Antonína Profouse, neboť na první pohled je jasné, že se týká vzniku této osady, protože tato místa bývala hustě zalesněna a následně vyžďářena, t. j. vymýcena a vypálena. První zmínka o Žďáru nad Orlicí, původně nazývaném jako Žďár u Borohrádku, pochází z roku 1342, kdy ves náležela do majetku potomků loupeživého pána Mikuláše z Potštejna († v červnu 1339 při obraně Potštejna), a to spolu s poplužními dvory Horní Žďár, Světlá a Chotiv. V té době byly vedeny velké spory ohledně pojištění věna Mikulášovy vdovy Alžběty ve výši 1 200 kop pražských grošů, a to mezi ní a syny Ješkem, Čeňkem, Jindřichem a Vaňkem. Teprve 21. ledna 1342 došlo k vzájemné úmluvě. Usuzuje se však, že zdejší osídlení je mnohem staršího původu, což má zejména dokazovat nález popelnic u osady…