Hřbitov v Jičíně V Jičíně se od dávných dob pohřbívalo u farního kostela sv. Jakuba (později zasvěcen sv. Ignáci) a u kostelíka sv. Jana Křtitele v lokalitě Na Koštofranku. První pohřebiště zaniklo, když okolní pozemky získali jezuité. Druhý hřbitov byl v té samé době již přeplněn a nemohl být žádným směrem rozšířen, navíc doslova překážel plánům Albrechta z Valdštejna, resp. rozšíření zámku na jih s připravovanou rozsáhlou zahradou. Vrchnost se tak spolu s místními církevními představiteli začala zaobírat tím, jak tento stav vyřešit. Nakonec došlo k tomu, že v roce 1629 nechal Albrecht z Valdštejna založit nový hřbitov na Novém Městě, pro který byla vyměřena plocha o šířce 67 m a délce 110 m po stranách základů plánovaného kostela Nejsvětější Trojice, u jehož projektu stál buď Andrea Spezza, nebo Nicolo Sebregondi. Do 2 let od založení byl hřbitov obehnán kamennou zdí, avšak stavba kostela se stále zpožďovala, až se nakonec zastavila, když byl Albrecht z Valdštejna… V Jičíně se od dávných dob pohřbívalo u farního kostela sv. Jakuba (později zasvěcen sv. Ignáci) a u kostelíka sv. Jana Křtitele v lokalitě Na Koštofranku. První pohřebiště zaniklo, když okolní pozemky získali jezuité. Druhý hřbitov byl v té samé době již přeplněn a nemohl být žádným směrem rozšířen, navíc doslova překážel plánům Albrechta z Valdštejna, resp. rozšíření zámku na jih s připravovanou rozsáhlou zahradou. Vrchnost se tak spolu s místními církevními představiteli začala zaobírat tím, jak tento stav vyřešit. Nakonec došlo k tomu, že v roce 1629 nechal Albrecht z Valdštejna založit nový hřbitov na Novém Městě, pro který byla vyměřena plocha o šířce 67 m a délce 110 m po stranách základů plánovaného kostela Nejsvětější Trojice, u jehož projektu stál buď Andrea Spezza, nebo Nicolo Sebregondi. Do 2 let od založení byl hřbitov obehnán kamennou zdí, avšak stavba kostela se stále zpožďovala, až se nakonec zastavila, když byl Albrecht z Valdštejna…