Památka UNESCO – Rudá věž smrti Areál, jemuž dominuje sedmipatrová věž z červených cihel upomíná na dobu masivní těžby uranové rudy na Jáchymovsku. V padesátých letech 21. století zde pracovali zejména političtí vězni ve velmi tvrdých podmínkách. Bez jakýchkoli ochranných pomůcek zpracovávali radioaktivní rudu, která se exportovala do Sovětského svazu. Jde o poslední částečně zachované zařízení na úpravu uranové rudy v Krušných horách. Místo bylo součástí pracovního táboru Vykmanov II zřízeného v roce 1951, v němž bylo internováno na 300 politicky zvláště nepohodlných vězňů. Provoz byl přísně střežen a vázal se na tehdejší mezinárodní závazky vůči Sovětskému svazu – veškerý vytěžený uran byl odvážen na východ. Skrze velkému množství úmrtí proto místo obdrželo název Rudá věž smrti, přičemž slovo „rudá“ zároveň odkazuje na symbolickou barvu komunistického režimu. Přímo nahoru na věž nelze vystoupat, neboť se nejedná o rozhlednu a věž není nijak vybavena. Po konci provozu úpravny uranové rudy bylo technologické zařízení,… Areál, jemuž dominuje sedmipatrová věž z červených cihel upomíná na dobu masivní těžby uranové rudy na Jáchymovsku. V padesátých letech 21. století zde pracovali zejména političtí vězni ve velmi tvrdých podmínkách. Bez jakýchkoli ochranných pomůcek zpracovávali radioaktivní rudu, která se exportovala do Sovětského svazu. Jde o poslední částečně zachované zařízení na úpravu uranové rudy v Krušných horách. Místo bylo součástí pracovního táboru Vykmanov II zřízeného v roce 1951, v němž bylo internováno na 300 politicky zvláště nepohodlných vězňů. Provoz byl přísně střežen a vázal se na tehdejší mezinárodní závazky vůči Sovětskému svazu – veškerý vytěžený uran byl odvážen na východ. Skrze velkému množství úmrtí proto místo obdrželo název Rudá věž smrti, přičemž slovo „rudá“ zároveň odkazuje na symbolickou barvu komunistického režimu. Přímo nahoru na věž nelze vystoupat, neboť se nejedná o rozhlednu a věž není nijak vybavena. Po konci provozu úpravny uranové rudy bylo technologické zařízení,…