Kostel Narození Panny Marie v Hořicích Původní hořický kostel byl poprvé zmíněn v roce 1276, kdy měl zdejší farář Arnold spor o „ves Markovu“ s miletínským farářem (některé dobové prameny tvrdí, že původním osadním kostelem byl ten svatogothardský, neboť svatostánky s tímto zasvěcením bývaly stavěny zejména v letech 1131-1139). Tato záhada, co zde stálo dříve, zda děkanský kostel, nebo původní svatogothardská svatyně, zůstane nejspíše již na věky nerozluštěna a zůstane kolem ní jen řada teorií s nějakými nepřímými důkazy. Protože je známo, že Hořice byly rozděleny na několik dílů, mohly mít klidně i 2 chrámy. Jisté je, že v roce 1362 byl podán za zemřelého hořického plebána Lukáše kněz Bohunek, který si měl roku 1368 směnit plebánii s Hynkem ze Mšena. Z let 1350, 1360 a 1384 jsou zmínky o tom, že hořický kostel byl počítán do jurisdikce královéhradeckého děkana. V roce 1375 nastoupil do Hořic kněz Šimon, jeho předchůdce není znám po jménu. Z let 1377 a 1382 pochází zmínka o plebánu Hrdoni. 8. dubna 1391… Původní hořický kostel byl poprvé zmíněn v roce 1276, kdy měl zdejší farář Arnold spor o „ves Markovu“ s miletínským farářem (některé dobové prameny tvrdí, že původním osadním kostelem byl ten svatogothardský, neboť svatostánky s tímto zasvěcením bývaly stavěny zejména v letech 1131-1139). Tato záhada, co zde stálo dříve, zda děkanský kostel, nebo původní svatogothardská svatyně, zůstane nejspíše již na věky nerozluštěna a zůstane kolem ní jen řada teorií s nějakými nepřímými důkazy. Protože je známo, že Hořice byly rozděleny na několik dílů, mohly mít klidně i 2 chrámy. Jisté je, že v roce 1362 byl podán za zemřelého hořického plebána Lukáše kněz Bohunek, který si měl roku 1368 směnit plebánii s Hynkem ze Mšena. Z let 1350, 1360 a 1384 jsou zmínky o tom, že hořický kostel byl počítán do jurisdikce královéhradeckého děkana. V roce 1375 nastoupil do Hořic kněz Šimon, jeho předchůdce není znám po jménu. Z let 1377 a 1382 pochází zmínka o plebánu Hrdoni. 8. dubna 1391…