Pomník Babičky Boženy Němcové v Babiččině údolí Prvním, kdo přišel s úmyslem zřízení pomníku Boženě Němcové a jejímu dílu v Babiččině údolí, byl nejspíše smiřický lékař a velký národovec MUDr. Otakar Jedlička, který stojí také za pojmenováním této lokality, neboť ho poprvé použil v roce 1878. Zprvu byl proti tomuto názvu odpor, zejména u zdejší šlechty, z níž byl tím nejhlasitějším princ Vilém kníže ze Schaumburg-Lippe, který s nelibostí nesl, že při obdivu Babiččina údolí se úplně zapomíná na tu, která tuto lokalitu učinila tak líbezným a krásným místem kněžnu zaháňskou, jež se přičinila vhodnou výměnou polí a jejich přeměnou v lučiny a zalesněné plochy o tuto romantickou krajinu jako z pohádky.Netrvalo však dlouho a tento nápad se rozšířil nejen po celém kraji, ale i mimo něj. Již v červnu 1885 uspořádaly sokolské jednoty z Podkrkonoší za účasti téměř všech vlasteneckých spolků shromáždění v Ratibořicích, z něhož byl čistý výnos 200 zl. určen na zbudování pomníku. K položení základního kamene na… Prvním, kdo přišel s úmyslem zřízení pomníku Boženě Němcové a jejímu dílu v Babiččině údolí, byl nejspíše smiřický lékař a velký národovec MUDr. Otakar Jedlička, který stojí také za pojmenováním této lokality, neboť ho poprvé použil v roce 1878. Zprvu byl proti tomuto názvu odpor, zejména u zdejší šlechty, z níž byl tím nejhlasitějším princ Vilém kníže ze Schaumburg-Lippe, který s nelibostí nesl, že při obdivu Babiččina údolí se úplně zapomíná na tu, která tuto lokalitu učinila tak líbezným a krásným místem kněžnu zaháňskou, jež se přičinila vhodnou výměnou polí a jejich přeměnou v lučiny a zalesněné plochy o tuto romantickou krajinu jako z pohádky.Netrvalo však dlouho a tento nápad se rozšířil nejen po celém kraji, ale i mimo něj. Již v červnu 1885 uspořádaly sokolské jednoty z Podkrkonoší za účasti téměř všech vlasteneckých spolků shromáždění v Ratibořicích, z něhož byl čistý výnos 200 zl. určen na zbudování pomníku. K položení základního kamene na…