Kostel sv. Klementa, papeže a mučedníka na Levém Hradci Původní kostel měl být vybudován jako nejstarší křesťanská svatyně v Čechách (podle Kristiána), a to někdy v 1. polovině 80. let 9. století (autoři se různí a většinou je užíváno období let 873-885) knížetem Bořivojem I., když se na levohradecké hradiště vrátil z Moravy, kde byl pokřtěn na Svatoplukově dvoře a přivezl sem prvního kněze Kaicha. Nejprve mělo jít o objekt v byzantském stylu, který prošel přestavbou v románském slohu poté, co ho měl vypálit roku 1040 německý císař Jindřich, když se vracel z válečného tažení od Prahy. Zde byl 19. února 982 volen 1. český biskup Vojtěch, jenž pro rozbroje meti Slavníkovci a Vršovci odešel k baltským Slovanům, kde zahynul. Tato rotunda, jejíž základy byly objeveny v roce 1940 pod dlažbou současného kostela (spolu s nordickým žárovištěm z udusané a vypálené hlíny z období 3 000 let před n. l., v rámci výzkumu PhDr. Ivana Borkovského), byla koncem 13. století přestavěna do gotické podoby, kdy byla ubourána apsida a… Původní kostel měl být vybudován jako nejstarší křesťanská svatyně v Čechách (podle Kristiána), a to někdy v 1. polovině 80. let 9. století (autoři se různí a většinou je užíváno období let 873-885) knížetem Bořivojem I., když se na levohradecké hradiště vrátil z Moravy, kde byl pokřtěn na Svatoplukově dvoře a přivezl sem prvního kněze Kaicha. Nejprve mělo jít o objekt v byzantském stylu, který prošel přestavbou v románském slohu poté, co ho měl vypálit roku 1040 německý císař Jindřich, když se vracel z válečného tažení od Prahy. Zde byl 19. února 982 volen 1. český biskup Vojtěch, jenž pro rozbroje meti Slavníkovci a Vršovci odešel k baltským Slovanům, kde zahynul. Tato rotunda, jejíž základy byly objeveny v roce 1940 pod dlažbou současného kostela (spolu s nordickým žárovištěm z udusané a vypálené hlíny z období 3 000 let před n. l., v rámci výzkumu PhDr. Ivana Borkovského), byla koncem 13. století přestavěna do gotické podoby, kdy byla ubourána apsida a…