Hořiněveské lípy, Tumplac a Rejdiště, tři názvy pro jedno návrší nad Hořiněvsí Na rozhraní Podkrkonoší a Polabské nížiny se nachází nad obcí Hoříněves mírné návrší s podložím z křídových slínovců s příměsí vápenitých jílovců, na jehož nejvyšším místě stojí z daleka viditelná dvojice prastarých Hoříněveských lip přes 550 let starých. Podle pověsti měly být vysazeny na paměť dobytí zdejší tvrze Tábority pod vedením Jana Bzinky a Prokopa Holého, k čemuž došlo v únoru 1425. Ta náležela bratrům Pavlíkovi a Prokopovi z Hoříněvsi, stoupencům kalicha. Důvod neznáme, ale nejspíše šlo o to, že majitelé Hoříněvse náleželi k Sirotkům. Nejstarší lípa měla v roce 1993 obvod kmene přes 470 cm a výšku přes 30 m. Nejmohutnější byla zničena vichřicí roku 1988 a zbylo z ní torzo. Obě lípy srdčité byly 23. srpna 1983 prohlášeny chráněnými přírodními výtvory a 7. srpna 1998 památnými stromy (s účinností od 31. srpna 1998). V roce 2006 vysazeny na tomto místě 2 nové lípy, a to při slavnostním otevření naučné stezky Josefov Smiřice – Chlum 1866. Odtud se dnes… Na rozhraní Podkrkonoší a Polabské nížiny se nachází nad obcí Hoříněves mírné návrší s podložím z křídových slínovců s příměsí vápenitých jílovců, na jehož nejvyšším místě stojí z daleka viditelná dvojice prastarých Hoříněveských lip přes 550 let starých. Podle pověsti měly být vysazeny na paměť dobytí zdejší tvrze Tábority pod vedením Jana Bzinky a Prokopa Holého, k čemuž došlo v únoru 1425. Ta náležela bratrům Pavlíkovi a Prokopovi z Hoříněvsi, stoupencům kalicha. Důvod neznáme, ale nejspíše šlo o to, že majitelé Hoříněvse náleželi k Sirotkům. Nejstarší lípa měla v roce 1993 obvod kmene přes 470 cm a výšku přes 30 m. Nejmohutnější byla zničena vichřicí roku 1988 a zbylo z ní torzo. Obě lípy srdčité byly 23. srpna 1983 prohlášeny chráněnými přírodními výtvory a 7. srpna 1998 památnými stromy (s účinností od 31. srpna 1998). V roce 2006 vysazeny na tomto místě 2 nové lípy, a to při slavnostním otevření naučné stezky Josefov Smiřice – Chlum 1866. Odtud se dnes…