Sušárna čekanky čp. 32 v Třesovicích Počátkem 19. století se na celém Královéhradecku začalo zabydlovat pěstování čekanky. Aby nemusela být na zpracování dovážena jinam, mnohé obce začaly stavět mlýny či alespoň sušárny. Z většiny se jednalo o podniky družstevní, ale nalezli bychom i řadu ryze soukromých závodů, z nichž vzpomeňme to, že již roku 1836 se mlela cikorka v mlýně Františka Grégra v Březhradě a v roce 1850 byla zřízena první továrna na cikorku, a to v Kuklenách v čp. 51. Náležela Adolfu Felfelovi, který sem přišel ze Saské Kamenice a udržel ji v provozu až do 80. let 19. století.Rovněž v Třesovicích se objevilo několik pokrokových hospodářů, kteří se rozhodli k výstavbě sušárny. Ta byla vystavěna v roce 1894, a to zároveň s místní školou. Spolek, který stál za jejím vznikem, tehdy tvořili: rolník Jan Ryba z čp. 18, rolník Čeněk Ryba z čp. 20, Eduard Ryba z čp. 59, majitel mlýna v Popovicích Josef Bednář, rolník a hostinský v Mokrovousích Václav Marek a rolník ze Sobětuše Antonín… Počátkem 19. století se na celém Královéhradecku začalo zabydlovat pěstování čekanky. Aby nemusela být na zpracování dovážena jinam, mnohé obce začaly stavět mlýny či alespoň sušárny. Z většiny se jednalo o podniky družstevní, ale nalezli bychom i řadu ryze soukromých závodů, z nichž vzpomeňme to, že již roku 1836 se mlela cikorka v mlýně Františka Grégra v Březhradě a v roce 1850 byla zřízena první továrna na cikorku, a to v Kuklenách v čp. 51. Náležela Adolfu Felfelovi, který sem přišel ze Saské Kamenice a udržel ji v provozu až do 80. let 19. století.Rovněž v Třesovicích se objevilo několik pokrokových hospodářů, kteří se rozhodli k výstavbě sušárny. Ta byla vystavěna v roce 1894, a to zároveň s místní školou. Spolek, který stál za jejím vznikem, tehdy tvořili: rolník Jan Ryba z čp. 18, rolník Čeněk Ryba z čp. 20, Eduard Ryba z čp. 59, majitel mlýna v Popovicích Josef Bednář, rolník a hostinský v Mokrovousích Václav Marek a rolník ze Sobětuše Antonín…