Sobětuš (Nechanice) Osídlení tohoto místa je prehistorického původu, protože v lokalitě „Vyšehrad“ se ve 2. polovině 19. století narazilo při kopání písku a štěrku na kulturní jámy. V letech 1886-1887 se nalezly navíc popelnicové hroby, ale vše až na pár ve škole uložených střepů, které viděl v roce 1902 Josef Ladislav Píč, bylo zničeno.Původ pojmenování této obce není známý. Jedny prameny pracují s lidovou tradicí, jež tvrdí, že si zdejší lidé v hostinci o muzice dávali často hrát „tuš“. Další tvrdí, že zakladatelem vsi byl Sobětuch, který si tu měl postavit dvorec. Pokud dáme slovo prof. Antonínu Profousovi, tak v jeho knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" objevíme následující:"Sobětuš (lid. ta Sobětuš, v Sobětuši, do Sobětuše), ves 3 km sv. od Nechanic: 1403 (census) in Sobyetuss (pleb.) in Sucha, LEr. V, 577; 1454 (1437) (cís. Sigmund) zapisuje Sobětuchy, Třešovice, Střiežetice, AČ. 1/527; 1575 prodali ves… Osídlení tohoto místa je prehistorického původu, protože v lokalitě „Vyšehrad“ se ve 2. polovině 19. století narazilo při kopání písku a štěrku na kulturní jámy. V letech 1886-1887 se nalezly navíc popelnicové hroby, ale vše až na pár ve škole uložených střepů, které viděl v roce 1902 Josef Ladislav Píč, bylo zničeno.Původ pojmenování této obce není známý. Jedny prameny pracují s lidovou tradicí, jež tvrdí, že si zdejší lidé v hostinci o muzice dávali často hrát „tuš“. Další tvrdí, že zakladatelem vsi byl Sobětuch, který si tu měl postavit dvorec. Pokud dáme slovo prof. Antonínu Profousovi, tak v jeho knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" objevíme následující:"Sobětuš (lid. ta Sobětuš, v Sobětuši, do Sobětuše), ves 3 km sv. od Nechanic: 1403 (census) in Sobyetuss (pleb.) in Sucha, LEr. V, 577; 1454 (1437) (cís. Sigmund) zapisuje Sobětuchy, Třešovice, Střiežetice, AČ. 1/527; 1575 prodali ves…