Miřejov (Lanžov) Vysvětlení původu názvu této vsi nalezneme opět v díle prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř", kde nalezneme následující:"Miřejov (v Miřejově atd.), ves (m. o. Lanžov) 9 km vých. od Hořic: 1418 Cunsso de Mirzieyow, LEr. X, 98; 1429 Kuneš z Miřejova, AČ. 6/485; 1494 Vřešťov hrad - - Miřejov, Sedlce, RT. I, 185; 1615 na Miřejově a Sedlicích, Rozvrž. sb. 11; 1790 Hft Weisz-Politschan: Miržegow von 27 N., ein 1784 zerstückter Mhf, Schaller XVI, 146.Jm. Miřějov > Miřejov = Miřejův, t. dvůr."První zmínka o Miřejově, kde byly zaznamenány již stopy neolitického osídlení, pochází z roku 1418, kdy zde seděl Kuneš z Miřejova, který si vyměnil nějaké role s poličanským, tj. lanžovským farářem. Původně patřil k panství Velehrádek, které náleželo rytířům Bukovským z Hustířan. Ti tu měli sídlil zhruba v letech 1540-1623 a byli vyznání pod obojí, a tak se zúčastnili stavovského… Vysvětlení původu názvu této vsi nalezneme opět v díle prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř", kde nalezneme následující:"Miřejov (v Miřejově atd.), ves (m. o. Lanžov) 9 km vých. od Hořic: 1418 Cunsso de Mirzieyow, LEr. X, 98; 1429 Kuneš z Miřejova, AČ. 6/485; 1494 Vřešťov hrad - - Miřejov, Sedlce, RT. I, 185; 1615 na Miřejově a Sedlicích, Rozvrž. sb. 11; 1790 Hft Weisz-Politschan: Miržegow von 27 N., ein 1784 zerstückter Mhf, Schaller XVI, 146.Jm. Miřějov > Miřejov = Miřejův, t. dvůr."První zmínka o Miřejově, kde byly zaznamenány již stopy neolitického osídlení, pochází z roku 1418, kdy zde seděl Kuneš z Miřejova, který si vyměnil nějaké role s poličanským, tj. lanžovským farářem. Původně patřil k panství Velehrádek, které náleželo rytířům Bukovským z Hustířan. Ti tu měli sídlil zhruba v letech 1540-1623 a byli vyznání pod obojí, a tak se zúčastnili stavovského…