Dům čp. 1760 ve Washingtonově ulici v Praze Původně se v těchto místech nacházely vinice a po nich novoměstské hradby, budované již od roku 1648 italskými staviteli na rozkaz císaře Ferdinanda III., když po vpádu Švédů do Prahy byla poznána neúčinnost dosavadního pražského opevnění. Po jejich zbourání, a to včetně Nové, resp. Horské brány, jíž se vyjíždělo z Prahy na vídeňskou silnici, tu postupně v letech 1874-1876 (některé dobové prameny hovoří o letech 1873-1875) vznikl na za 300 000 zlatých zakoupených hradebních pozemcích Městský sad, druhý velký veřejný sad, o jehož zřízení se v letech 1876-1890 zasloužili: umělecký zahradník, zahradní výtvarník a pozdější ředitel městských sadů František Malý, zahradní architekt František Josef Thomayer, zahradní architekt Bedřich Wünscher a vrchní zahradník Josef Fiala. V roce 1888 dosáhl výměry 26 jiter a 501,7417 čtverečných sáhů, přičemž náklady na to dosáhly k 31. prosinci 1888 1 212 616 zlatých a 87 krejcarů. Sama vznikající ulice byla jeho součástí až do roku… Původně se v těchto místech nacházely vinice a po nich novoměstské hradby, budované již od roku 1648 italskými staviteli na rozkaz císaře Ferdinanda III., když po vpádu Švédů do Prahy byla poznána neúčinnost dosavadního pražského opevnění. Po jejich zbourání, a to včetně Nové, resp. Horské brány, jíž se vyjíždělo z Prahy na vídeňskou silnici, tu postupně v letech 1874-1876 (některé dobové prameny hovoří o letech 1873-1875) vznikl na za 300 000 zlatých zakoupených hradebních pozemcích Městský sad, druhý velký veřejný sad, o jehož zřízení se v letech 1876-1890 zasloužili: umělecký zahradník, zahradní výtvarník a pozdější ředitel městských sadů František Malý, zahradní architekt František Josef Thomayer, zahradní architekt Bedřich Wünscher a vrchní zahradník Josef Fiala. V roce 1888 dosáhl výměry 26 jiter a 501,7417 čtverečných sáhů, přičemž náklady na to dosáhly k 31. prosinci 1888 1 212 616 zlatých a 87 krejcarů. Sama vznikající ulice byla jeho součástí až do roku…