Kohlova kašna a hradní studna na II. nádvoří Pražského hradu Když vstoupíme na II. nádvoří Pražského hradu, vzniklé rozšířením hradního areálu v 16. a 17. století, tak tu narazíme pouze na 2 objekty, jež se nacházejí přibližně ve středu této prostory - Kohlovu kašnu a hradní studnu, malé to objekty, které se zdají bezvýznamné, ale opak je pravdou, protože v době, kdy neexistovaly veřejně dostupné vodovodní řady, tak byla voda velká vzácnost a o všechny věci s ní spojené se řádně pečovalo, zejména pak na Pražském hradě, jenž býval od nepaměti zásobován vodou z místních studní a pramenů, k nimž se později při větší poptávce postupně připojovaly další zdroje, z nichž můžeme zmínit: potok Brusnici a tzv. královský rezervoár (později Libocký rybník), který byl dotován z rybníků u vsí Chýně a Hostivice, ale k tomu došlo až za vlády Rudolfa II.Kohlova kašna je barokní objekt ze žehrovického pískovce, jenž má pocházet z roku 1686 (důkazem vytesaný letopočet ANNO DOMINI MDCLXXXVI pod kovadlinou Vulkána/Héfaista, výzdoba… Když vstoupíme na II. nádvoří Pražského hradu, vzniklé rozšířením hradního areálu v 16. a 17. století, tak tu narazíme pouze na 2 objekty, jež se nacházejí přibližně ve středu této prostory - Kohlovu kašnu a hradní studnu, malé to objekty, které se zdají bezvýznamné, ale opak je pravdou, protože v době, kdy neexistovaly veřejně dostupné vodovodní řady, tak byla voda velká vzácnost a o všechny věci s ní spojené se řádně pečovalo, zejména pak na Pražském hradě, jenž býval od nepaměti zásobován vodou z místních studní a pramenů, k nimž se později při větší poptávce postupně připojovaly další zdroje, z nichž můžeme zmínit: potok Brusnici a tzv. královský rezervoár (později Libocký rybník), který byl dotován z rybníků u vsí Chýně a Hostivice, ale k tomu došlo až za vlády Rudolfa II.Kohlova kašna je barokní objekt ze žehrovického pískovce, jenž má pocházet z roku 1686 (důkazem vytesaný letopočet ANNO DOMINI MDCLXXXVI pod kovadlinou Vulkána/Héfaista, výzdoba…