Zaječí 1. a 2. díl (Dolany/Chvalkovice) Z naší historie každý ví, že se mnohdy celistvé obce rozdělovaly na více částí. Bylo to následkem politických, národnostních, kulturních nebo hospodářských podmínek. Můžeme jen jmenovat takové případy jako Český Těšín/Cieszyn či Česká Čermná/Czermna na česko polském pomezí, ale na dělené osady i obce bychom narazili i v našem vnitrozemí. Příkladem budiž osada Zaječí (něm. Hasentanz), jež vznikla jako seskupení několika samot při cestách mezi Sebučí, Krábčicemi, Střeziměřicemi a Chvalkovicemi.Její historie není dlouhá, natož nějak bohatá a oslnivá, protože dříve se tu nacházely pouze panské lesy a u nich něco málo vrchnostenských rolí a pastvin. Jedinou věcí, jež spojovala oba dnešní díly Zaječí, byla říčka Běluňka a dvojice jejích bezejmenných přítoků, jež pramení v polích na sever od Sebuče. Zprvu se tu pořádaly pouze hony, ale koncem 18. století došlo k rozdělení části zdejší lokality mezi část poddaných, kteří si tu založili osadu, jež od svých… Z naší historie každý ví, že se mnohdy celistvé obce rozdělovaly na více částí. Bylo to následkem politických, národnostních, kulturních nebo hospodářských podmínek. Můžeme jen jmenovat takové případy jako Český Těšín/Cieszyn či Česká Čermná/Czermna na česko polském pomezí, ale na dělené osady i obce bychom narazili i v našem vnitrozemí. Příkladem budiž osada Zaječí (něm. Hasentanz), jež vznikla jako seskupení několika samot při cestách mezi Sebučí, Krábčicemi, Střeziměřicemi a Chvalkovicemi.Její historie není dlouhá, natož nějak bohatá a oslnivá, protože dříve se tu nacházely pouze panské lesy a u nich něco málo vrchnostenských rolí a pastvin. Jedinou věcí, jež spojovala oba dnešní díly Zaječí, byla říčka Běluňka a dvojice jejích bezejmenných přítoků, jež pramení v polích na sever od Sebuče. Zprvu se tu pořádaly pouze hony, ale koncem 18. století došlo k rozdělení části zdejší lokality mezi část poddaných, kteří si tu založili osadu, jež od svých…