Lhota pod Strání (Hradec Králové) První zmínka o této téměř zlikvidované osadě, jež byla známá tím, že se u ní od středověku nacházelo královéhradecké popraviště, pochází z roku 1398, kdy král Václav IV. daroval městu Hradci Králové újezd se vsí Hrdlořezy. Ty se připomínají ještě v roce 1451. Tehdy byl jmenován mistrem mostním (důchodním) Vít Sexberk ze Třebše, jemuž konšelé města Hradce Králové, majíce v čele purkmistra Matěje Zlatého a rychtáře Procha, dali k užívání vesnice Kluky, Třebeš a Hrdlořezy (pozdější Lhotu pod Strání), a to se všemi loukami, háji, pastvinami a lovišti. Roku 1495 měl Vojislav z Kunčího spor s Hradcem Králové o dvůr Lhotka u vsi Hrdlořez. Ten skončil v roce 1506 vítězstvím města, které dokázalo, že dvůr byl podvodně vyprošen od Vladislava II. Roku 1518 byla znovu zmíněna obec Lhota. Z období o 5 let později pochází zmínka o vsi a dvoru Lhota Hrdlová. V roce 1541 se zase vyskytl název Lhota za šibenicí. Ta platila městu Hradci Králové pololetních úroků 1 kopu, 18 grošů, 5… První zmínka o této téměř zlikvidované osadě, jež byla známá tím, že se u ní od středověku nacházelo královéhradecké popraviště, pochází z roku 1398, kdy král Václav IV. daroval městu Hradci Králové újezd se vsí Hrdlořezy. Ty se připomínají ještě v roce 1451. Tehdy byl jmenován mistrem mostním (důchodním) Vít Sexberk ze Třebše, jemuž konšelé města Hradce Králové, majíce v čele purkmistra Matěje Zlatého a rychtáře Procha, dali k užívání vesnice Kluky, Třebeš a Hrdlořezy (pozdější Lhotu pod Strání), a to se všemi loukami, háji, pastvinami a lovišti. Roku 1495 měl Vojislav z Kunčího spor s Hradcem Králové o dvůr Lhotka u vsi Hrdlořez. Ten skončil v roce 1506 vítězstvím města, které dokázalo, že dvůr byl podvodně vyprošen od Vladislava II. Roku 1518 byla znovu zmíněna obec Lhota. Z období o 5 let později pochází zmínka o vsi a dvoru Lhota Hrdlová. V roce 1541 se zase vyskytl název Lhota za šibenicí. Ta platila městu Hradci Králové pololetních úroků 1 kopu, 18 grošů, 5…