Zřízení vodovodu v Pardubicích v letech 1905-1907 První zásluhu o dodávku vody do města má Vilém z Pernštejna, který na přelomu 15. a 16. století vybudoval Počapelský kanál pro říční vodu a vodovod ze Srchu pro pitnou vodu, zřízený v roce 1515. Ze Srchu tekla voda borovým potrubím až do městských a zámeckých kašen a nádrží, z nichž nejvýznamnějšími byla fontána a sádka na ryby v klášterním rohu Pernštýnského náměstí. Kolem roku 1734 byl dosavadní vodovod zrušen a nahrazen novým, což znamenalo zánik některých nádrží. Od té doby byla používána voda z obecních nebo soukromých studní, přičemž ty veřejné byly spravovány obcí a udržovány v čistotě a chodu jejím nákladem. Později si vybudoval vlastní vodovod zdejší pivovar, jenž si nejprve v roce 1885 zřídil ve dvoře novou studnu a o rok později druhou studnu v "louce u rybníčku", což korunoval roku 1893 novým vodovodem z Labe, jímž proudilo denně na 6 000 hektolitrů vody.Zvětšující se město a zpřísňující se hygienické podmínky vyvolaly potřebu zřízení… První zásluhu o dodávku vody do města má Vilém z Pernštejna, který na přelomu 15. a 16. století vybudoval Počapelský kanál pro říční vodu a vodovod ze Srchu pro pitnou vodu, zřízený v roce 1515. Ze Srchu tekla voda borovým potrubím až do městských a zámeckých kašen a nádrží, z nichž nejvýznamnějšími byla fontána a sádka na ryby v klášterním rohu Pernštýnského náměstí. Kolem roku 1734 byl dosavadní vodovod zrušen a nahrazen novým, což znamenalo zánik některých nádrží. Od té doby byla používána voda z obecních nebo soukromých studní, přičemž ty veřejné byly spravovány obcí a udržovány v čistotě a chodu jejím nákladem. Později si vybudoval vlastní vodovod zdejší pivovar, jenž si nejprve v roce 1885 zřídil ve dvoře novou studnu a o rok později druhou studnu v "louce u rybníčku", což korunoval roku 1893 novým vodovodem z Labe, jímž proudilo denně na 6 000 hektolitrů vody.Zvětšující se město a zpřísňující se hygienické podmínky vyvolaly potřebu zřízení…