Cyklistický podzim na Podluží pt. 2 20.9.2014 Původní plán na sobotu byl Milotice a cílem zdejší barokní zámek. Sice po jeho shlédnutí již nějakou dobu pasu, ale Pepův objev, že je v Prušánkách odpoledne Vinobraní zcela mění situaci. Dopoledne však musíme nějak užít, pročež promptně změníme severní směr za jižní a vydáme se k Lanžhotu. Jak je to k jihu, je to i mírně z kopečka (i Stromovous o tom tak mluví). Zastávku činíme tedy až ve zmíněném nejjižnějším (i nejníže položeném) městě Česka. Městečko mi zas tak není neznámé, není to zas tak dlouho, co jsme tudy projížděli s tím starším, nepřítomným Markem. Ovšem u kostela je zajímavá tabulka odkazující na místní Obecní muzeum, dveře jsou otevřené a vstupné je zcela lidové, totiž žádné (max. dobrovolné). Na tento argument slyší i valná většina zbylých a nakonec jsou povětšinou spokojení z prohlídky víceméně etnografické expozice, tedy vybavení prostého obydlí někdy tak z přelomu 19. – 20. století, k tomu figuríny s kroji a ještě přehršel různých… 20.9.2014 Původní plán na sobotu byl Milotice a cílem zdejší barokní zámek. Sice po jeho shlédnutí již nějakou dobu pasu, ale Pepův objev, že je v Prušánkách odpoledne Vinobraní zcela mění situaci. Dopoledne však musíme nějak užít, pročež promptně změníme severní směr za jižní a vydáme se k Lanžhotu. Jak je to k jihu, je to i mírně z kopečka (i Stromovous o tom tak mluví). Zastávku činíme tedy až ve zmíněném nejjižnějším (i nejníže položeném) městě Česka. Městečko mi zas tak není neznámé, není to zas tak dlouho, co jsme tudy projížděli s tím starším, nepřítomným Markem. Ovšem u kostela je zajímavá tabulka odkazující na místní Obecní muzeum, dveře jsou otevřené a vstupné je zcela lidové, totiž žádné (max. dobrovolné). Na tento argument slyší i valná většina zbylých a nakonec jsou povětšinou spokojení z prohlídky víceméně etnografické expozice, tedy vybavení prostého obydlí někdy tak z přelomu 19. – 20. století, k tomu figuríny s kroji a ještě přehršel různých…