Vráblovy paseky a Žídkův buk Půvab valašské krajiny dotvářejí nesčetné pasekářské osady. Často svým umístěním připomínají orlí hnízda, neboť jejich stavení se vypínají vysoko nad okolním terénem. Jedním z těchto „hnízd“ jsou i Vráblovy paseky, vzdálené vzdušnou čarou asi 1 km severovýchodně od vrcholu Javorníku (720 m), tvořícím odloučený masív hlavního hřebene Vizovických vrchů. Začátek zdejšího osídlení nelze v análech přesně dohledat, ale je jisté, že jedním z prvních osadníků byl Jakub Baránek s přízviskem Vrábel, který zemřel v Lužné roku 1759. Byl označován za pasekáře a jeho potomci nesli stejné příjmení i přezdívku „Vráblé.“ Na vojenské mapě z roku 1768 byl v lokalitě zakreslen souvislý lesní porost jen s malými enklávami lidmi obdělávané krajiny. Roku 1829 již byla na mapách zobrazena obytná stavení obklopená políčky a rozsáhlými pastvinami. Krajinu k větší malebnosti změnily generace místních nesmírně pracovitých pasekářů. Dokázali využít vše, co nabízela okolní příroda a kromě pěstování… Půvab valašské krajiny dotvářejí nesčetné pasekářské osady. Často svým umístěním připomínají orlí hnízda, neboť jejich stavení se vypínají vysoko nad okolním terénem. Jedním z těchto „hnízd“ jsou i Vráblovy paseky, vzdálené vzdušnou čarou asi 1 km severovýchodně od vrcholu Javorníku (720 m), tvořícím odloučený masív hlavního hřebene Vizovických vrchů. Začátek zdejšího osídlení nelze v análech přesně dohledat, ale je jisté, že jedním z prvních osadníků byl Jakub Baránek s přízviskem Vrábel, který zemřel v Lužné roku 1759. Byl označován za pasekáře a jeho potomci nesli stejné příjmení i přezdívku „Vráblé.“ Na vojenské mapě z roku 1768 byl v lokalitě zakreslen souvislý lesní porost jen s malými enklávami lidmi obdělávané krajiny. Roku 1829 již byla na mapách zobrazena obytná stavení obklopená políčky a rozsáhlými pastvinami. Krajinu k větší malebnosti změnily generace místních nesmírně pracovitých pasekářů. Dokázali využít vše, co nabízela okolní příroda a kromě pěstování…