Ryžoviště • Pomník padlých Jistou schizofrenii, která zavládla v pohraničí po roce 1945 dokumentuje i stav pomníků, které věnovali v předchozím období místní (a obce) památce vojáků, kteří padli v letech Velké (1. světové války). Příkladem může být i pomník v Ryžovišti na zdejším náměstí. Dnes je obec s dřívějším názvem Brunzejf, německy Braunseifen, celkem malým sídlem s necelými 600 usedlými. Největší počet obyvatel se udával v 2. polovině 19. století, něco přes 2700 obyvatel. To už je malé město nebo městečko. Však také centrální prostor stále náměstí připomíná (i názvem: nám. Míru), ačkoliv kolem panuje spíše moderní výstavba. Pomník začal vznikat již v prvním roce po válce, 1919, odhalen 31.8.1924. Jde o mírně zužující se šestiboký sloup. Ten spočívá na širším rovněž šestibokém nízkém širokém stupni a v základě je tvořen širší patkou. Ve vrcholové části je opět mírně kónicky rozšířen pro vrcholovou ozdobu. Tu tvořila (a opět tvoří) orlice, což byl erbovní znak rakouských zemí. V horní části sloupu je dnes… Jistou schizofrenii, která zavládla v pohraničí po roce 1945 dokumentuje i stav pomníků, které věnovali v předchozím období místní (a obce) památce vojáků, kteří padli v letech Velké (1. světové války). Příkladem může být i pomník v Ryžovišti na zdejším náměstí. Dnes je obec s dřívějším názvem Brunzejf, německy Braunseifen, celkem malým sídlem s necelými 600 usedlými. Největší počet obyvatel se udával v 2. polovině 19. století, něco přes 2700 obyvatel. To už je malé město nebo městečko. Však také centrální prostor stále náměstí připomíná (i názvem: nám. Míru), ačkoliv kolem panuje spíše moderní výstavba. Pomník začal vznikat již v prvním roce po válce, 1919, odhalen 31.8.1924. Jde o mírně zužující se šestiboký sloup. Ten spočívá na širším rovněž šestibokém nízkém širokém stupni a v základě je tvořen širší patkou. Ve vrcholové části je opět mírně kónicky rozšířen pro vrcholovou ozdobu. Tu tvořila (a opět tvoří) orlice, což byl erbovní znak rakouských zemí. V horní části sloupu je dnes…