Obrázky ze Šumavy a kostel sv. Tomáše pod Vítkovým hrádkem Patrně již roku 1252 stávala na tomto místě poutní kaple. Kostel gotického jádra, který je označován také jako kostel sv. Tomáše, však prokazatelně pochází až z roku 1347. Po vymření krumlovské větve Vítkovců v roce 1302 zdědil nedaleký Vítkův hrad a k němu náležející panství příbuzný Jindřich I. z Rožmberka a po něm jeho syn, Petr I. z Rožmberka, zvaný Kajícník. Ten nechal v blízké osadě vybudovat také nový kostel Utrpení Těla Ježíše Krista (Božího Těla). Kostel prošel výraznými úpravami v 16. století. Ale v jeho existenci se také střídala období, kdy byl opuštěn, poničen, rozstřílen cvičnou střelbou, rozkraden, hrozilo mu zřícení. Po roce 1990 byl kompletně opraven, přičemž se finančně podílelo také původní německé obyvatelstvo. Z původní podoby kostela se částečně dochoval lomený oblouk u západní brány… Patrně již roku 1252 stávala na tomto místě poutní kaple. Kostel gotického jádra, který je označován také jako kostel sv. Tomáše, však prokazatelně pochází až z roku 1347. Po vymření krumlovské větve Vítkovců v roce 1302 zdědil nedaleký Vítkův hrad a k němu náležející panství příbuzný Jindřich I. z Rožmberka a po něm jeho syn, Petr I. z Rožmberka, zvaný Kajícník. Ten nechal v blízké osadě vybudovat také nový kostel Utrpení Těla Ježíše Krista (Božího Těla). Kostel prošel výraznými úpravami v 16. století. Ale v jeho existenci se také střídala období, kdy byl opuštěn, poničen, rozstřílen cvičnou střelbou, rozkraden, hrozilo mu zřícení. Po roce 1990 byl kompletně opraven, přičemž se finančně podílelo také původní německé obyvatelstvo. Z původní podoby kostela se částečně dochoval lomený oblouk u západní brány…