Dům čp. 36 na Velkém náměstí v Hradci Králové Ohledně tohoto dvoupatrového domu se sedlovou střechou se prameny rozcházejí, protože jedny tvrdí, že na místě původního gotického domu, z něhož se dochoval pouze sklep, vznikl koncem 16. století nový objekt v renesančním slohu, který byl nejspíše opatřen stejně jako jiné okolní domy podloubím, naopak jiné zdroje hovoří o pouhé přestavbě nemovitosti a využití části jejích zdí, jež byly zakomponovány do nového domu. Koncem 18. století pak bylo jeho průčelí do náměstí upraveno do klasicistního slohu a stejným přerodem prošla rovněž nádvorní dvoupatrová budova.Prvním známým vlastníkem domu byl Albrecht Ctibor rytíř Pecingar z Bydžína, který zemřel 14. listopadu 1656 a svým posledním pořízením ho odkázal místním jezuitům. Těm se však zpočátku nehodil, a tak ho raději vyměnili za jiný objekt (tehdy nic neobvyklého) či prodali, neboť roku 1710 již patřil do majetku poštmistra a pozdějšího císařského rychtáře Jana Fridricha. V roce 1739 dům vlastnil městský… Ohledně tohoto dvoupatrového domu se sedlovou střechou se prameny rozcházejí, protože jedny tvrdí, že na místě původního gotického domu, z něhož se dochoval pouze sklep, vznikl koncem 16. století nový objekt v renesančním slohu, který byl nejspíše opatřen stejně jako jiné okolní domy podloubím, naopak jiné zdroje hovoří o pouhé přestavbě nemovitosti a využití části jejích zdí, jež byly zakomponovány do nového domu. Koncem 18. století pak bylo jeho průčelí do náměstí upraveno do klasicistního slohu a stejným přerodem prošla rovněž nádvorní dvoupatrová budova.Prvním známým vlastníkem domu byl Albrecht Ctibor rytíř Pecingar z Bydžína, který zemřel 14. listopadu 1656 a svým posledním pořízením ho odkázal místním jezuitům. Těm se však zpočátku nehodil, a tak ho raději vyměnili za jiný objekt (tehdy nic neobvyklého) či prodali, neboť roku 1710 již patřil do majetku poštmistra a pozdějšího císařského rychtáře Jana Fridricha. V roce 1739 dům vlastnil městský…