Rybník Barvíř Soudí se, že tento rybník vznikl ještě dříve, než se dostal Úštěk do rukou Sezimů z Ústí, tj. před rokem 1465, kdy se Jan Sezima z Ústí a na Úštěku oženil s Kateřinou Cardovou z Petrovic, což by mohlo znamenat, že jeho zakladatelem mohl být Václav Carda starší (1426-1452) nebo jeho syn Václav Carda mladší (1452-1475), avšak se nedá vyloučit ani to, že tato vodní plocha vznikla ještě mnohem dříve. Všechny teorie jsou položeny na vodě a není k nim přímých důkazů, protože první zmínka o rybníku pochází až z roku 1545, kdy se Jan Sezima z Ústí dostal do sporu s Bedřichem, synem zemřelého bratra Václava Prokopa, a to o výnos trojice úštěckých rybníků, v tom rovněž Barvíře, jenž tehdy měl plochu 3 jiter. Smlouva mezi nimi byla sepsána a zpečetěna v úterý po sv. Jakubovi v roce 1545, přičemž Velký rybník obdržel Bedřich a Lucký rybník Jan, jenž však byl povinen pouštět vodu na Bedřichův Panský mlýn, který byl později známý jako Luční mlýn (něm. der Wiesenmühle). Soudí se, že tento rybník vznikl ještě dříve, než se dostal Úštěk do rukou Sezimů z Ústí, tj. před rokem 1465, kdy se Jan Sezima z Ústí a na Úštěku oženil s Kateřinou Cardovou z Petrovic, což by mohlo znamenat, že jeho zakladatelem mohl být Václav Carda starší (1426-1452) nebo jeho syn Václav Carda mladší (1452-1475), avšak se nedá vyloučit ani to, že tato vodní plocha vznikla ještě mnohem dříve. Všechny teorie jsou položeny na vodě a není k nim přímých důkazů, protože první zmínka o rybníku pochází až z roku 1545, kdy se Jan Sezima z Ústí dostal do sporu s Bedřichem, synem zemřelého bratra Václava Prokopa, a to o výnos trojice úštěckých rybníků, v tom rovněž Barvíře, jenž tehdy měl plochu 3 jiter. Smlouva mezi nimi byla sepsána a zpečetěna v úterý po sv. Jakubovi v roce 1545, přičemž Velký rybník obdržel Bedřich a Lucký rybník Jan, jenž však byl povinen pouštět vodu na Bedřichův Panský mlýn, který byl později známý jako Luční mlýn (něm. der Wiesenmühle).