Sehnoutkovy mlýny, tkalcovna a přádelna v Černožicích nad Labem Pod původním čp. 17 se vždy ukrývaly mlýny. Prvotní mlýn zde vznikl nejspíše v 15. nebo 16. století, protože po připadnutí Černožic ke smiřickému panství by založen nejspíše nemohl být, neboť vrchnost měla dostatek svých vlastních mlýnů ve Smiřicích a ve Smiřičkách. První doložitelná zmínka o něm je až ze 2. května 1735, kdy ho Marie Terezie hraběnka z Paaru prodala za 1 500 zlatých 60 krejcarů Tomáši Šifnerovi, který zemřel v roce 1748. 30. března 1749 prodala vdova Rozálie Šifnerová mlýn Jiříkovi Hejcmanovi za 1 500 zlatých. 8. října 1762 se ujal mlýna syn Jiří Hejcman, a to za 1 285 kop, 42 grošů a 6 denárů. 11. února 1772 převzal mlýn hornoplesský mlynář Václav Hejcman za 2 400 zlatých. 12. října 1802 Václav Hejcman prodal mlýn Janu Havrdovi za 30 000 zlatých, z toho na místě bylo složeno 20 000 zlatých a zbytek byl splácen po 1 000 zlatých ve stanovených lhůtách. 18. prosince 1806 Jan Havrda postoupil mlýn manželům Františku a Viktorii Šefelinovým za dluh 21… Pod původním čp. 17 se vždy ukrývaly mlýny. Prvotní mlýn zde vznikl nejspíše v 15. nebo 16. století, protože po připadnutí Černožic ke smiřickému panství by založen nejspíše nemohl být, neboť vrchnost měla dostatek svých vlastních mlýnů ve Smiřicích a ve Smiřičkách. První doložitelná zmínka o něm je až ze 2. května 1735, kdy ho Marie Terezie hraběnka z Paaru prodala za 1 500 zlatých 60 krejcarů Tomáši Šifnerovi, který zemřel v roce 1748. 30. března 1749 prodala vdova Rozálie Šifnerová mlýn Jiříkovi Hejcmanovi za 1 500 zlatých. 8. října 1762 se ujal mlýna syn Jiří Hejcman, a to za 1 285 kop, 42 grošů a 6 denárů. 11. února 1772 převzal mlýn hornoplesský mlynář Václav Hejcman za 2 400 zlatých. 12. října 1802 Václav Hejcman prodal mlýn Janu Havrdovi za 30 000 zlatých, z toho na místě bylo složeno 20 000 zlatých a zbytek byl splácen po 1 000 zlatých ve stanovených lhůtách. 18. prosince 1806 Jan Havrda postoupil mlýn manželům Františku a Viktorii Šefelinovým za dluh 21…