Horní Černilov (Libníkovice) Stejně jako u Dolního Černilova by se dalo předpokládat, že jde o místní část obce Černilova, ale chyba lávky. Tentokrát jde o místní část obce Libníkovic, jež byla přiřazena k Černilovu jen v letech 1976-1991, a to spolu se svou mateřskou obcí. Sama osada se nachází téměř uprostřed trojúhelníku Librantice-Libníkovice-Výrava. Také u této vsi se uvádí, že první zmínka o osadě pochází z roku 1271, ale nejspíše se jedná o omyl a Dolním a Horním Černilovem jsou skutečně myšleny dolní a horní část Černilova, nikoliv tyto obce. Jméno osada obdržela od svého položení vůči obci Černilovu. Druhý název Zadní Pustina vznikl tak, že byla současná ves založena na libníkovických pustinách v roce 1769. Noví osadníci stejně jako ti v Dolním Černilově obdrželi od smiřické vrchnosti chalupu a k ní každý 12 korců polí. Od vzniku fary v Černilově roku 1718 patřili zdejší římskokatoličtí věřící tam (původně spadali do Jeníkovic), naopak přiškoleni byli posléze k Výravě. V roce 1843… Stejně jako u Dolního Černilova by se dalo předpokládat, že jde o místní část obce Černilova, ale chyba lávky. Tentokrát jde o místní část obce Libníkovic, jež byla přiřazena k Černilovu jen v letech 1976-1991, a to spolu se svou mateřskou obcí. Sama osada se nachází téměř uprostřed trojúhelníku Librantice-Libníkovice-Výrava. Také u této vsi se uvádí, že první zmínka o osadě pochází z roku 1271, ale nejspíše se jedná o omyl a Dolním a Horním Černilovem jsou skutečně myšleny dolní a horní část Černilova, nikoliv tyto obce. Jméno osada obdržela od svého položení vůči obci Černilovu. Druhý název Zadní Pustina vznikl tak, že byla současná ves založena na libníkovických pustinách v roce 1769. Noví osadníci stejně jako ti v Dolním Černilově obdrželi od smiřické vrchnosti chalupu a k ní každý 12 korců polí. Od vzniku fary v Černilově roku 1718 patřili zdejší římskokatoličtí věřící tam (původně spadali do Jeníkovic), naopak přiškoleni byli posléze k Výravě. V roce 1843…